Hlavní obsah

Protiraketový štít má Česko chránit až od roku 2018

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Lisabon
Aktualizováno

Vznikající protiraketový štít by měl Českou republiku chránit až od roku 2018. Na summitu NATO v Lisabonu to v sobotu řekl ministr obrany Alexandr Vondra. Deštník by totiž nejdříve měl chránit nejohroženější část aliance, tedy jihovýchodní Evropu.

Foto: Lukáš Táborský, Právo

Alexandr Vondra.

Článek

"Důležité je, aby ta obrana byla, protože ta nebezpečí v nějakém horizontu let 2015 až 2020 jsou skutečně reálná. Evropa ochranu mít musí... Pro nás je důležité, že budeme chráněni novým systémem. Počítá se s Českou republikou. Není nějakým bílým místem, které by se z toho vymykalo," zdůraznil Vondra (ODS).

NATO se na v sobotu končícím summitu dohodlo, že vytvoří protiraketový deštník, který by měl pokrývat celé území aliance a jeho obyvatele. Nyní NATO vyvíjí jen systém ochrany bojiště, tedy vojáků v akci.

Nová protiraketová architektura bude založena na propojení jednotlivých národních systémů (radarů, protiraket a dalších zařízení). Tento "páteřní systém", do kterého se postupně budou různé zbraňové i detekční komponenty zapojovat, by pak měl stát v příštích deseti letech 200 miliónů eur.

"Začíná se tím, aby byla chráněna ta nejohroženější místa v Evropě, což je jihovýchodní cíp Evropy... Pokud jde o střední Evropu, tak tam se počítá s horizontem let 2018," řekl Vondra.

Do systému aliance se hodlá zapojit i Česko. Mohlo by hostit mimo jiné středisko včasného varování, což už v pátek podotkl i premiér Petr Nečas (ODS).

Jak velký finanční podíl na budování systému připadne ČR, zatím není jasné. Ukážou to až další debaty. Podle ministra obrany to každopádně v případě zmiňovaného střediska nebude nic, co by nějak zásadně poznamenalo rozpočet ministerstva obrany. V prvních několika letech by ho navíc měli platit Američané.

Riziko narůstá 

Deštník by měl být namířen proti raketovým hrozbám, přičemž toto riziko podle analýz aliance narůstá. "Všichni dobře vědí, že to je převážně z oblasti Středního východu, to znamená země jako Írán," podotkl Vondra.

Podle jeho mínění Rusko, které plány USA na jejich vlastní protiraketovou obranu v minulosti tvrdě kritizovalo, pozitivně odpoví na nabídku aliance, aby se Moskva do protiraketové obrany také zapojila. Jednat se o tom bude už v sobotu na summitu NATO-Rusko, na který zavítá ruský prezident Dmitrij Medveděv.

Klaus: Spolupráce s Ruskem by neznamenala společnou obranu

Nabídka spolupráce v protiraketové obraně s Ruskem neznamená, že by měl vzniknout nějaký společný rusko-alianční systém na jednom základě. Novinářům to v sobotu řekl prezident Václav Klaus.

"Předpokládá se, že NATO bude mít jeden systém a Ruská federace bude mít druhý systém," zdůraznil český prezident, který vede delegaci Prahy na summitu NATO v Lisabonu.

"V žádném případě se nebudou plést jeden do druhého a půjde pouze o co nejkvalitnější, nejrychlejší výměnu informací, která by umožnila přenést informace z jednoho systému do (druhého) systému," podotkl Klaus s tím, že toto na jednání velmi důrazně zmínil i americký prezident Barack Obama

Reklama

Výběr článků

Načítám