Hlavní obsah
Polské uhelné doly a elektrárna Belchatow. Foto: Peter Andrews, Reuters

Na posledním energetickém summitu Evropské unie v Bruselu se Polsko jako jediná její členská země nepřipojilo k závazku dosáhnout do roku 2050 klimatické (uhlíkové) neutrality, která má v nastávajících třech desetiletích výrazně snížit emise oxidu uhličitého (CO2).

Polské uhelné doly a elektrárna Belchatow. Foto: Peter Andrews, Reuters
Polsko ke klimaneutralitě nechvátá

Přitom podle Světové zdravotnické organizace má severní soused nejhorší ovzduší v Evropě, na jehož zhoubné následky ročně předčasně umírá přes 43 tisíc lidí. Z 50 nejznečištěnějších míst na starém kontinentu patří podle ní až 35 právě Polsku.

Rekord rekordů

Hlavně na jihu země, v průmyslových oblastech a v jejich blízkosti, v některých městech a obcích znečištěné ovzduší dosáhlo dramatických rozměrů. Podle měření hlavního inspektorátu ochrany životního prostředí padl ve městě Nowy Targ koncem uplynulého roku dokonce „rekord rekordů“. Extrémně znečištěný, život ohrožující vzduch tam překročil přípustnou normu o neuvěřitelných 1800 procent.

V obci Rybnik nedaleko hranice s ČR stejně jako v Suché Beskidzce poblíž hranice se SR ovzduší zdevastované nebezpečnými zplodinami až 13násobně překročilo povolené limity. Lokality, kde nečistý vzduch přesahuje o 800 i více procent dovolenou hranici, nejsou výjimkou, stejně jako katastrofální následky na zdraví a životech obyvatel. Navzdory tomu se Polsko v klimatické neutralitě nepřipojilo k jiným 26 členským zemím EU.

Premiér Mateusz Morawiecki oficiálně prohlásil, že „Polsko uhlíkové neutrality dosáhne vlastním tempem“. Méně diplomaticky se vyjádřili Beata Mazureková, europoslankyně za vládní Právo a spravedlnost (PiS), či ministr bez portfeje Michal Dworczyk. Předseda vlády podle nich dosáhl nevídaného úspěchu tím, že se Polsko dokázalo postavit Unii a získalo tak „osvobození od závazku dosáhnout klimatické neutrality“.

„Nepřipojení se ke klimatické neutralitě nedává ani nejmenší důvod k radosti. Polsko tíží v boji za lepší ovzduší množství problémů vyžadujících komplexní řešení, ale vláda před nimi utíká,“ řekl Jerzy Buzek, expremiér a europoslanec.

Značné znečištění ovzduší v Polsku způsobilo hlavně to, že téměř 80 procent elektrické a tepelné energie se stále vyrábí z uhlí, a nic nenasvědčuje tomu, že v blízké budoucnosti dojde k zásadním změnám k lepšímu. Vzduch výrazně špiní i přes 3,8 milionu domácností, z nichž většina topí v zastaralých kotlích na tuhé palivo, přičemž v nich spalují i nebezpečný toxický odpad včetně plastů.

Pověstný olej do ohně nakonec přilévají i ojetiny, kterých na polských silnicích jezdí nejvíce v EU. Jen od roku 2004 jich Poláci ze západních zemí přivezli přes 15 milionů a jejich podíl na znečišťování ovzduší CO2 neustále graduje.

Jaderná elektrárna v nedohlednu

Klimatická situace v zemi by zřejmě nebyla tak dramatická, kdyby měla i jiné stěžejní zdroje energie. V letech 1982 až 1990 Polsko sice budovalo v Žarnovci na severu země nedaleko Gdaňska jadernou elektrárnu se čtyřmi bloky o plánovaném výkonu 1600 megawattů, ale bez úspěšného konce.

Dva jaderné reaktory přivezené na staveniště z bývalého SSSR stejně jako obrovské množství kovových konstrukcí i zařízení nakonec skončily ve šrotu. O výstavbě jedné či dvou nových jaderných elektráren, které by radikálně zlepšily energetickou situaci v zemi, uvažují už 30 let všechny polské vlády, ale jejich realizace, hlavně z finančních důvodů, zůstává v nedohlednu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků