Hlavní obsah
Filipínský prezident Rodrigo Duterte Foto: Ace Morandante, ČTK/AP

Koronavirus přišel asijským režimům vhod. Utáhly šrouby nesvobody

Na začátku května zveřejnila malajsijská novinářka Tashny Sukumaranová na webu článek, v němž kritizovala policejní razii proti pracovníkům z ciziny. Popsala, jak policie v hlavním městě Kuala Lumpur „v rámci boje proti koronaviru“ zatkla stovky gastarbeiterů včetně žen a dětí, aby je poslala do detenčních center pro imigranty. A to přesto, že vláda v březnu vyzvala ilegální přistěhovalce, kteří mají podezření, že se nakazili, aby se nebáli deportace a nahlásili se úřadům.

Filipínský prezident Rodrigo Duterte Foto: Ace Morandante, ČTK/AP
Koronavirus přišel asijským režimům vhod. Utáhly šrouby nesvobody

Den poté dostala Sukumaranová předvolání na policii, kde se dozvěděla, že bude vyšetřována za „úmyslnou urážku za účelem narušení veřejného pořádku“ a za „nevhodné užívání sítě“, za což jí hrozí souhrnem až tři roky vězení.

Takřka všechny vlády zemí jihovýchodní Asie využily krize k omezení veřejné debaty a potlačení kritiků

Její případ není v regionu zdaleka ojedinělý. Takřka všechny vlády zemí jihovýchodní Asie využily koronavirové krize k omezení veřejné debaty a potlačení kritiků.

Zmatená reakce

Lídři Thajska, Singapuru a Kambodže využívají zákonů proti šíření dezinformací k posílení pravomocí, zatímco filipínský prezident Rodrigo Duterte sahá po normách ohledně kybernetické bezpečnosti k umlčení disentu.

Stejně tak Indonésie, kde policie podle listu The Jakarta Post vyšetřuje místního experta, který kritizoval vládní odpověď na pandemii, kvůli podezření z podněcování k nenávisti a násilí. Úřady v Barmě nechaly v rámci posílení kontroly nad médii zavřít stovky webů. Vládám také vyhovuje používání mobilních aplikací, které jsou užitečné k zamezení šíření viru, stejně dobře ale poslouží i ke sledování občanů.

Reakce na epidemii v zemích v regionu – snad až na výjimky Singapuru, Vietnamu a Malajsie – jsou pomalé, zmatené a neodborné. Místo toho, aby využily stávající mechanismy, sáhly v mnoha případech po vyhlášení nouzového stavu, což jim mimo jiné poskytlo výmluvu pro zásah do občanských svobod. Rychle také zvolily strategii obětního beránka: zatímco thajští vůdci ze situace obvinili západní turisty, v Singapuru či Malajsii vinu svalili na cizí pracovníky a v Indonésii na obvyklý terč – čínskou komunitu.

Nepřipravenost na krizi a z toho pramenící nedůvěra ze strany obyvatelstva donutila mnohé exekutivy k tomu, aby se svěřily do rukou bezpečnostních složek.

Anticovidový tým vytvořený prezidenty v Indonésii či na Filipínách je tak z velké části složen ne ze zdravotnických expertů, ale z generálů, což vedlo k tomu, že reakce na epidemii sestávala spíše z represivních než preventivních opatření. Výmluvným příkladem je Duterte, který vyzval vojáky a policisty, aby lidi, kteří poruší karanténu, stříleli na potkání.

Podobná situace je v Barmě, kde se do role národního zachránce pasovala armáda. Samo sebou se rozumí, že generálové situace hbitě využili i k prosazení vlastních cílů – vystupňování ofenzívy proti etnickým menšinám. Jak poznamenal deník The South China Morning Post, koronavirus v regionu „razí cestu k návratu vojenských režimů“.

Nejvíce trpí nejchudší

Pandemie mimo jiné také znovu odkryla do očí bijící sociální nerovnosti v regionu. V Singapuru, který se stal modelem reakce na epidemii, byli nákazou zasaženi především chudí zahraniční dělníci, kteří žijí v přeplněných ubytovnách. Thajské úřady nebyly schopny ani ochotny vyjít vstříc množství chudých, kteří dopady koronakrize pociťují nejvíce. Vláda odhaduje, že nadcházející ekonomická recese připraví o práci na 14 milionů lidí.

Sociální záchranné sítě v regionu zdaleka nechrání nejzranitelnější vrstvy populace před podobnými ekonomickými výkyvy. Strach a nejistotu, které ze situace pramení, tak mohou obratně využít extremistické skupiny, což by jako v začarovaném kruhu vedlo k dalšímu posílení autoritářských tendencí.

Statistiky v regionu hlásí na sto tisíc nakažených
Jihovýchodní Asie byla jedním z regionů, které covid-19 zasáhl dříve než ostatní.
Oblast hlásí na sto tisíc případů nákazy, asi tři tisíce lidí v souvislosti s koronavirem zemřely.
Statistiky jsou však vzhledem k nízkému počtu provedených testů nejspíš podhodnocené.
Pandemie také tvrdě dopadla na místní ekonomiky, které jsou závislé na exportu a na turismu.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků