Hlavní obsah
Umírající buňka napadená koronavirem (žluté body) Foto: NIAID, Reuters

Kolektivní imunita to zkouší oknem

Už je tady zase. Vyhozena dveřmi, vrací se kolektivní imunita oknem. Cílená ochrana – tak říká trojice vědců z amerických univerzit Stanfordské a Harvardské a britského Oxfordu strategii záměrného promoření covidem-19, a to za zvýšené ochrany nejohroženějších.

Umírající buňka napadená koronavirem (žluté body) Foto: NIAID, Reuters
Kolektivní imunita to zkouší oknem

V prohlášení Great Barringhton Declaration, nazvaném podle místa podpisu v Americkém institutu pro ekonomický výzkum v Great Barringtonu ve státě Massachusetts, požadují, aby se seniorům a lidem se závažnými onemocněními dostalo co nejlépe možné ochrany.

„Všichni ostatní mají vést obvyklý život – a přitom se infikovat,“ upozorňuje týdeník Der Spiegel. „Takový přístup postaví znovu na nohy ekonomiku a zabrání vedlejším škodám, kupříkladu odkladu operací,“ cituje Der Spiegel z dokumentu.

Za apelem stojí epidemioložka Sunetra Guptaová (55) z Oxfordské univerzity, profesor medicíny Jay Bhattacharya (62) ze Stanfordské univerzity a Martin Kulldorff (53), biostatistik a profesor medicíny z Harvardské univerzity.

Do čtvrtka ji podepsalo skoro 600 tisíc lidí, mezi nimi více než 40 tisíc zdravotníků a vědců ze zdravotnických oblastí. Iniciátory přijal Scott Atlas (65), vlivný poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa (74) a stoupenec tohoto záměru.

Johnsona vrátila na zem až JIP

Politici, v případě Švédska imunologové s klíčovým vlivem na vládu, se dnes k jarnímu pohrávání si se skupinovou imunitou neznají.

Časopis Science poukázal na to, že britský premiér Boris Johnson (56) se zpočátku na tuto strategii upnul. „Není možné zastavit to, že se všichni nakazí. A také to není žádoucí, protože chceme mít v populaci nějakou imunitu, jež by nás v budoucnu chránila,“ nechal se počátkem března slyšet Patrick Vallance (60), vědecký poradce kabinetu.

Johnson tudíž dlouho otálel s přísnými kroky, které učinily jiné evropské země. Bod zlomu nastal, až se sám počátkem dubna nakazil tak, že skončil na JIP. V červenci pak nepřímo uznal, že s promořením pochybil. „V prvních dnech a měsících jsme viru neporozuměli tak, jak bychom chtěli i měli,“ řekl BBC.

Rutte vydržel pouhé tři dny

Také nizozemský premiér Mark Rutte (53) zpočátku otevřeně sympatizoval se záměrem nechat věcem volný průběh. Vyjádřil se také, že dosažení skupinové imunity by pomohlo ochránit ekonomiku. „Můžeme šíření viru zpomalit a současně položit základy kolektivní imunity,“ předznamenal ještě v březnu v televizním projevu k národu.

O tři dny později však zařadil zpátečku. „Můj kabinet se neupínal ke skupinové imunitě jako k cíli,“ předestřel poslancům parlamentu.

Také Anders Tegnell, hlavní švédský epidemiolog, který stojí za mírnou, tzv. švédskou cestou, dnes opakovaně popírá, že by si ve Švédsku řekli, že chtějí dosáhnout skupinové imunity.

Když mu média v červenci dokázala, že si s finským kolegou o tomto přístupu psal v e-mailech, přispěchal s tvrzením, že šlo výhradně o úvahy. Aby si však nesypal příliš popelu na hlavu, pro list Financial Times dodává, že imunita může být dobrým sluhou jako nástroj, který „dupne na brzdu“.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků