Hlavní obsah
Bývalý prezident Slovenské republiky Andrej Kiska Foto: Petr Horník, Právo

Kiska si do voleb věří a sází na sólo

Strana exprezidenta Andreje Kisky Za lidi odmítla nabídku uskupení Progresivní Slovensko/Spolu na vytvoření trojkoalice. Straně stoupají preference a Kiska neskrývá záměr stát se lídrem opozice, která v parlamentních volbách v únoru 2020 odstaví od moci stranu Směr-sociální demokracie.

Bývalý prezident Slovenské republiky Andrej Kiska Foto: Petr Horník, Právo
Kiska si do voleb věří a sází na sólo

Koalice Progresivní Slovensko/Spolu nadále považuje za nejlepší cestu vedoucí ke změně současné vlády spojování opozičních stran.

„Trojkoalice nejbližších stran by byla nejlepší a nejupřímnější možností, jak v době, kdy na povrch vycházejí nejhorší svinstva, ukázat, že nám na změně záleží a dokážeme konat společně. Odmítnutí Andreje Kisky však bereme na vědomí,“ nechal se slyšet Miroslav Beblavý, lídr strany Spolu.

Trojkoalice nejbližších stran by byla nejlepší a nejupřímnější možností
Miroslav Beblavý, lídr strany Spolu

Předseda Progresivního Slovenska Michal Truban však neskrýval zklamání z postoje exšéfa státu: „Slovensko dnes potřebuje jasný a reálný plán, jak porazit Směr a sestavit vládu změny.“

Blok změny

Kiska však trvá na svém a tvrdí, že ani trojkoalice by podle aktuálních preferencí na výměnu vlády nestačila. „Právě naopak, ohrozila by naše příští povolební partnery, kteří by se nemuseli vůbec dostat do parlamentu,“ upozornil exprezident.

„Proti trojkoalici se podle průzkumu vyjádřilo 33 procent našich voličů. Přišli bychom tak o třetinu voličů,“ dodal. Kiska konstatoval, že nadále je jasným cílem, aby demokratická opozice měla po příštích volbách minimálně 76 poslanců ve 150členném parlamentu.

Bývalý slovenský prezident si však nechal otevřená zadní dvířka, když připustil, že situace se do únorových voleb může změnit. „V takovém případě jsem připraven se domluvit na jiném řešení do 24 hodin. Udělám vše pro to, aby to bylo nejlepší pro Slovensko,“ podotkl Kiska.

Exprezident zmínil možnost vytvoření tzv. Bloku změny, který by mohl sjednotit demokratickou opozici do jednoho šiku. Zde by strana Za lidi počítala nejen se stranami Progresivní Slovensko a Spolu, ale také s Křesťanskodemokratickým hnutím, stranou Svoboda a Solidarita a hnutím Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti.

Kdo si počká, ten se dočká?

„Jsme připraveni zasednout za jeden stůl se všemi našimi potenciálními partnery a mluvit o spolupráci. Nemůžeme dovolit, aby Směr nadále udržoval mafiánsko-oligarchický systém,“ zdůraznil.

Politolog Grigorij Mesežnikov dává za pravdu Kiskovi, protože jeho straně stoupají preference. „Vyplatí se mu počkat,“ nepochybuje politolog. Rovněž politický analytik Ján Baránek připomíná, že koalice se skládá až po volbách.

Naopak Denník N označil Kiskovo rozhodnutí za špatné. „V zárodku pochoval vznik koalice, která by jako jediná měla potenciál porazit ve volbách Směr. Prezidentka Čaputová vyhlásila, že sestavením vlády pověří vítěze voleb. Kde berou Za lidi jistotu, že Směr to nakonec nějak neslepí?“ klade si otázku list.

Směr zůstává nejsilnější (v procentech)
Směr  22
Progresivní Slovensko/Spolu  11
Lidová strana Naše Slovensko  10,2
Za lidi  9,1
Jsme rodina  7,2
Slovenská národní strana  6,9
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků