Hlavní obsah

Turecko palbu na Kurdy v Sýrii nezastaví. Chce bezletovou a demilitarizovanou zónu

• Aktualizováno

Turecko nemá v úmyslu zastavit ostřelování pozic syrských Kurdů u turecké hranice, řekl ve středu prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara také obnovila požadavek na zřízení bezletové a demilitarizované zóny na syrské straně hranice. Chce 10 kilometrů široký pás na syrské straně hranice, uvedla agentura Reuters.

Foto: Rodi Said, Reuters

Kurdský milicionář z YPG u zdi při tureckých hranicích

Článek

Turecká armáda kurdské jednotky YPG od soboty ostřeluje z tureckého území. Erdogan ve středu řekl, že jde o sebeobranu a že jeho země útoky neukončí. Ankara YPG řadí k teroristickým organizacím. Erdogan zdůraznil, že Turecko nenechá Kurdy vybudovat u hranice základny. A také neumožní, aby dobyli příhraniční město A´záz.

„Co my chceme, je vytvoření bezpečnostního pásu zahrnujícího A´záz sahající v Sýrii do hloubky deseti kilometrů. V této oblasti by se vůbec nebojovalo,” řekl vicepremiér Yalcin Akdokan.

Uvedl, že jeho země tak chce předejít „změně demografické struktury“. Z toho Turecko obviňuje kurdské milice v severní Sýrii. Prý vyhánějí etnické Turky a arabské obyvatelstvo a oblasti pokurdšťují.

„Je tu velká hra s cílem změnit demografickou strukturu. Turecko nechce být součástí této hry,“ řekl Akdogan.

Foto: David Ryneš, Mapy.cz

Návrh na nárazníkové pásmo ale zatím nemá podle Reuters podporu USA ani zemí NATO, protože se obávají, že by to znamenalo vytvořit bezletovou zónu, která by se musela hlídat.

Střežit tak úzkou bezletovou zónu je extrémně obtížné. Rusko jako spojenec Damašku je proti vytvoření zóny a podle náměstka ministra zahraničí Gennadije Gatilova by s tím musela souhlasit syrská vláda i OSN.

Také německá kancléřka Angela Merkelová chce, aby bezletová zóna byla výsledkem dohody s vládou syrského prezidenta. Podle ní by to bylo „gesto dobré vůle”, které by usnadnilo život mnoha Syřanům.

Ruská pomoc Kurdům

Kurdské milice YPG minulý týden dosáhly s pomocí ruských náletů značných úspěchů na západě Rojavy, kde se jim podařilo prolomit obklíčení města Afrín.

Při postupu dobyly i město Mina s přilehlým letištěm. To drželi syrští vzbouřenci, mezi nimiž byla i Fronta an-Nusra napojená na Al-Káidu.

Foto: David Ryneš, Mapy.cz

Cílem Kurdů je spojit oblast Rojavy (oblast Kurdistánu v Sýrii) u Afrínu s dalšími oblastmi Rojavy sahajícími od Kámišlí a Hasaky ke Kobani. Propojit je chtěli už loni postupem od Kobani na západ, ale milice YPG zastavila palba tureckých tanků.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Do syrské Madáji dorazila humanitární pomocVideo: Reuters

Kamióny s pomocí 

Do některých oblastí, kde boje uvěznily tisíce civilistů, se mezitím daří dopravovat humanitární pomoc. Třicet pět kamiónů ve středu přijelo do Muadamíje aš-Šám u Damašku. Tu ovládá opozice a obléhá ji syrská armáda, uvedl syrský Červený půlměsíc.

Další konvoje s pomocí míří do Madáje, Zabadáni a také do šíitských vesnic Fúa a Kafrajá v provincii Idlíb, které obléhají vzbouřenci.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám