Turecko hrozí Syřanům u Afrínu válkou

„Jakýkoli krok režimu nebo jiných elementů tímto směrem bude mít jistě vážné dopady,“ řekl ve středu mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin k případné podpoře kurdské milice YPG, ať už by přicházela od kohokoli.

Pokud někdo podpoří YPG, bude podle Kalina stranit teroristické organizaci – Anakara totiž členy milice označuje za teroristy. „Stane se pro nás legitimním terčem,” varoval mluvčí.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v pondělním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dokonce obrátil na svůj protějšek, aby vzkázal syrské armádě a silám s ní spojeným, že nemají v oblasti zasahovat.

„Jestliže syrský režim vstoupí do Afrínu, bude to mít následky,“ řekl Putinovi podle listu Yeni Safak.

Erdogan v úterý večer prohlásil, že se nasazení syrské milice podařilo díky jeho pondělnímu telefonátu s Putinem zabránit. „Zastavili jsme to,” uvedl.

Zatím ovšem není jasné, jak pokus o podporu Kurdů dopadl.

V úterý se k Afrínu přiblížila kolona asi padesáti vozidel provládní syrské lidové šíitské milice. Turecký prezident ještě v úterý večer uvedl, že milice se obrátila a z Afrínu odjela. „Po zahájení dělostřelecké palby byli nuceni se stáhnout,“ řekl.

Syrská tisková agentura SANA ale ve středu oznámila, že turecké dělostřelectvo pálilo na místa, kudy kolona projížděla, i na novináře, kteří s ní jeli, přesto se však jednotky milice podařilo rozmístit.

SANA dodala, že úkolem šíitské milice je chránit syrskou územní celistvost a suverenitu a odrazit pokus obsadit město Erdoganovými jednotkami a jeho žoldnéři, čímž je myšlena Svobodná syrská armáda.

Kalin naproti tomu ve středu popřel, že by v Afrínu byly šíitské jednotky, natož v rámci dohody mezi kurdskou milicí YPG a režimem v Damašku. Podle Erdoganova mluvčího nemá Ankara žádnou informaci, která by potvrzovala takovou dohodu. Podobná tvrzení označil za pustou propagandu.

„Nevíme, zda k takové dohodě došlo nebo ne,“ řekl televizi Rudaw irácký kurdský poslanec Halo Mohammed, který nedávno oblast navštívil, dodal však, že „se jednalo”.

Iráčtí Kurdové se také nedokážou shodnout, co by podobná dohoda přinesla, ale domnívají se, že pokud by se týkala zabezpečení vzdušného prostoru a hranice, byla by pro Kurdy přínosná. Ohledně přímé vojenské podpory se neshodli.

Mluvčí tureckého prezidenta Kalin nevyloučil, že by při pokračování operace mohlo dojít ke střetům se syrskými provládními jednotkami.

„Když to budou výjimečné okolnosti potřebovat, naše tajná služba může vstoupit v přímý nebo nepřímý kontakt (se syrskou), aby se vyřešil nějaký problém v poli. Je to součást úkolu zadaného naší tajné službě,” uvedl, ale dodal, že Turecko zatím jednat nemíní.

„Politický dialog mezi Ankarou a Damaškem (navržený ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem) není tématem,“ řekl.

Erdoganův mluvčí dodal, že Turecko je odhodláno pokračovat v ofenzivě s cílem vyčistit oblast od kurdských bojovníků. Navázal na prezidentova slova, který o YPG řekl, že „je nemožné jim dát šanci” a že „zaplatí vysokou cenu“.

Turecko považuje YPG za teroristickou milici spojenou se zakázanou tureckou separatistickou Stranou kurdských pracujících (PKK). Podle sdělení tureckého listu Hürriyet YPG v oblasti u tureckých hranic vybudovala síť tunelů, které měli využívat bojovníci PKK k útokům na Turecko, stejně jako to dělají v horách v iráckém Kurdistánu.

Turecko od 20. ledna, kdy zahájilo ofenzívu v syrském Afrínu, obsadilo 14 procent rozlohy oblasti a okupuje 49 vesnic, uvedla ve středu exilová organizace SOHR, která monitoruje dění v Sýrii.

Dodala, že v úterý bylo zabito v oblasti 112 civilistů, což potvrzuje, že boje pokračují a že terči útoků se stalo i město Afrín.

Erdogan už v úterý uvedl, že turecká armáda v nejbližších dnech město Afrín obsadí, a hájil pomalý postup: „Nechceme vystavit nebezpečí své vojáky a bereme ohled na civilisty, takže se může zdát, že postupujeme pomalu. Nikdo ale nesmí zapomenout – nevstoupili jsme tam, abychom zničili a spálili, co uvidíme. Chceme vytvořit bezpečné prostředí, v němž budou moci žít stovky tisíc (Syřanů), kteří teď žijí u nás, protože uprchli před občanskou válkou v Sýrii.“

Otázkou zůstává, jak se k postupu postaví Írán, jemuž operace v Afrínu vadí a od prvního dne proti ní protestuje. Mnohé syrské šíitské milice jsou podporovány z Teheránu a také libanonské šíitské hnutí Hizballáh už uvedlo, že jeho bojovníci vyrazili do Afrínu z Aleppa.