Hlavní obsah
Palmýra Foto: Bohuslav Borovička, Právo

Islámský stát antickou Palmýru zaminoval

Ozbrojenci z hnutí Islámský stát (IS) zaminovali ve středosyrském historickém městě Palmýra oblast, kde se nacházejí nejcennější antické památky. V neděli to uvedla Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z exilu. Podle ní zatím není jasné, zda se radikálové chystají památky zničit nebo zda se připravují na případnou ofenzivu vládních sil.

Palmýra Foto: Bohuslav Borovička, Právo
Islámský stát antickou Palmýru zaminoval

"Zaminovali to včera (v sobotu). Bomby umístili i kolem římského amfiteátru, pravý důvod zatím neznáme," řekl agentuře Reuters šéf SOHR Ramí Abdar Rahmán.

Vedoucí syrského památkového úřadu Maamún Abdal Karím potvrdil, že informace o umístění bomb jsou nejspíš autentické. "Město je nyní rukojmím v jejich rukou, situace je nebezpečná," dodal na adresu IS.

Bojovníci IS dobyli padesátitisícové město Palmýra v květnu. Od té doby se hovoří o tom, že památky, díky nimž bylo město zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO, jsou v ohrožení.

Baalův chrám ve starověké Palmyře

Foto: Josef Hora, Právo

Palmýra leží na okraji pouště přiléhající na východě k irácké provincii Anbár, která je v rukou IS. Její výhodnou polohu už ve starověku využívaly karavany se zbožím. Stavby staré 2000 let včetně pozůstatků antických chrámů, vítězného oblouku, kolonády se stovkami sloupů a amfiteátru se nacházejí na jihozápadě města, jež má v arabštině název Tadmur.

Obavy o památky souvisejí s nedávným ničením soch radikály v muzeu v severoiráckém Mosulu nebo památek v rovněž iráckém Nimrúdu. Zároveň se ale objevují informace, že řadu vzácných předmětů jsou islamisté ochotni ušetřit, což se ale provázeno podezřením, že je chtějí výhodně zpeněžit na černém trhu.

Foto: David Ryneš, Yahoo Maps

Palmýra

:: Pouštní město Palmýra leží v provincii Homs, asi 210 kilometrů severovýchodně od Damašku. K nejznámějším památkám patří trosky Belova chrámu, kolonáda, divadlo, vítězný oblouk, mnoho kostelů, chrámů či pohřebišť.

:: Název této oázy v poušti znamená město palem (aramejsky a arabsky Tadmur, město datlí). První zpráva o Palmýře se objevila poprvé již ve 2. tisíciletí př. n. l. v archivu Mari. Stala se hojně používanou stanicí pro obchodníky na hedvábné stezce mezi Perským zálivem a středomořskými přístavy.

:: Po staletí byla velmi bohatým obchodním městem, kterým procházeli obchodníci s luxusním zbožím.

:: V letech 17-19 n. l. město obsadili Římané a v roce 129 ho prohlásil císař Hadrián za svobodné město a přejmenoval ho na Hadriana Palmyra. Tehdy byly postaveny nejznámější paláce jako Belův či Agora nebo kupříkladu více než kilometr dlouhá hlavní třída (kolonáda) města, která byla ozdobena celkem 375 sloupy (z nichž dnes údajně stojí 150).

:: Ve třetím století se vlády ve městě ujala ambiciózní a schopná žena Zenobia, která se vzepřela Římu, vojevůdce Aurelianus ji ale na jaře 272 porazil, což znamenalo také počátek úpadku Palmýry. Město opustili obyvatelé i obchodníci, bohaté vily a chrámy se začaly rozpadat. Město pak v 7. stol. už jako jednu z mnoha byzantských pouštních pevností zdevastovali Arabové a dílo zkázy dokonalo zemětřesení z roku 1089.

:: Evropa Palmýru znovu objevila až roku 1678 díky anglickým obchodníkům. Od roku 1980 je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků