Konzervativní vládní strana Likud ale nezískala dostatčený počet hlasů pro sestavení jednobarevné vlády a premiérovi Benjaminu Netanjahuovi se ve stanovené lhůtě nepodařilo sestavit koalici. Rozpuštění parlamentu podpořilo 74 zákonodárců, proti bylo 45. Hlasování předcházela 12hodinová vyostřená rozprava.

Za neschopností sestavit koalici stál mimo jiné spor mezi ultraortodoxními a sekulárními nacionalistickými spojenci Likudu ohledně zákonu o branné povinnosti pro ultraortodoxní Židy. Šéf nacionalistické sekulární strany Izrael je náš domov a někdejší ministr obrany Avigdor Lieberman opakovaně řekl, že Netanjahua jako premiéra podporuje, ale do vlády s ním vstoupí jen tehdy, pokud koalice přijme branný zákon, který zavede povinnou vojenskou službu i pro členy ultraortodoxní komunity. Ta má ale v parlamentu silnou frakci a Netanjahu se dvěma jejími stranami počítal do koalice.

Dalším důvodem sporů byl záměr Likudu prosadit zákon, který by Netanjahua chránil před trestním stíháním. Premiérovi totiž hrozí obvinění ve třech korupčních kauzách a čeká ho vyšetřování ze strany generálního prokurátora. Policie už své vyšetřování uzavřela a doporučila premiéra obvinit.

Na sestavení koalice dostal Netanjahu 28 dní a termín mu byl v souladu se zákonem prodloužen o dalších čtrnáct dní, lhůta v noci na čtvrtek vypršela. Místo toho, aby sestavení nové vlády ponechal některému ze svých rivalů, Netanjahuův Likud ještě před půlnocí podpořil rozpuštění parlamentu a vypsaní dalších voleb.