Stroje Suchoj Su-57 přistály podle zdroje Kommersantu na základně Hmejmim v provincii Latakíja ve středu. Listu to potvrdil vysoký představitel jedné ze zbrojařských firem i zdroj z vedení armády.

Počet strojů vyslaných do Sýrie není jasný, ale na neostrém videu jsou vidět dva přistávající letouny s vysunutým podvozkem, které se tvarově liší od letadel Su-34 a Su-35 nasazených v Sýrii. Dvě od sebe hodně vzdálené mírně vně vykloněné směrovky naznačují, že jde o nový typ bojového letounu páté generace Su-57.

Po videem, které zveřejnil syrský vojenský komentátor Vaíl Husajni, stojí, že „záběr byl pořízen při příletu na základnu Hmejmim“.

Tweet také zmiňuje, že Rusko současně vyslalo do Sýrie další čtyři Suchoje Su-35, čtyři bitevní Suchoje Su-25 a jeden letoun systému včasné výstrahy Berjev A-50, což je ruská obdoba strojů AWACS, jejichž základem je nákladní Iljušin Il-76. V jiném tweetu Husajni uvádí, že na základně přistál i dopravní Tupolev Tu-154, který vezl personál.

Že nejde o fámu, naznačuje reakce mluvčího Kremlu Dmitrje Peskova, který podle televize REN oznámil, že se na věc zeptá ministerstva obrany.

Su-57 ještě není ve výzbroji

Suchoj Su-57 ruské letectvo ještě nezařadilo do služby. Letos sice mělo být dodáno prvních dvanáct předsériových strojů, ale termín se opakovaně odsouval. Nedávno se teprve na něm zkoušela výzbroj.

Náměstek ministra obrany Jurij Borisov tento měsíc upřesnil, že zmiňovaný tucet letounů Su-57 převezme ruské letectvo příští rok. Moskva však již dříve využila syrské bojiště k testování nových zbraní, například střel s plochou dráhou letu nebo bitevních vrtulníku Mil Mi-28.

Návrat ruského stroje

Letoun včasné výstrahy Berjev A-50 už v Sýrii působil. „Letoun A-50U byl veřejně stažen ze Sýrie během zmenšení ruského uskupení, ohlášeného v prosinci prezidentem (Vladimirem) Putinem,” poznamenal list Vedomosti.

Aktuální posily mohou znamenat nejen přání vyzkoušet nejnovější typy letecké techniky v bojových podmínkách, ale i předvést odhodlání Ruska v souvislosti s nynějším tažením vládních sil u Damašku, které budí nevoli USA i arabských států podporujících sunnitské vzbouřence a kvůli vysokým počtům civilních obětí vadí i OSN.

Východní Ghúta – kde si podle sdělení exilové organizace SOHR, jež monitoruje dění v Sýrii, bombardování ve čtvrtek vyžádalo dalších 13 mrtvých, přičemž od neděle mají útoky už 320 obětí – je poslední větší enklávou, kterou u Damašku kontrolují vzbouřenci.

Vyloučit ale nelze ani to, že jde o výstrahu Turecku, aby nepokračovalo v útoku na kurdskou milici YPG v Sýrii, který zahájilo 20. ledna.

Ankara ve středu varovala Damašek, aby do oblasti nepřesouval své jednotky, jinak bude čelit útokům. [celá zpráva] Podle agentury Reuters ve čtvrtek přesto do oblasti Afrínu dorazily stovky příslušníků syrských provládních milicí. Uvedl to mluvčí YPG Núrí Mahmúd.

SOHR také uvedla, že syrská vládní vojska vstoupila ve čtvrtek do částí severního Halabu ovládaných dosud kurdskou milicí YPG.