”Nechceme Turecko dělit, nechceme se oddělit od Turecka a vytvořit stát. Chceme žít v rámci hranic Turecka ve své vlastní zemi,“ řekl Bayik a dodal, že za toto právo budou bojovat až do konce: „Boj bude pokračovat, dokud nebudou tato práva Kurdům zajištěna.”

KOMENTÁŘE DNE:

Očima Saši Mitrofanova: Stín Akély nad Putinem

Bayik uvedl, že boj zesílí a rozšíří se na celé Turecko, pokud Ankara s operacemi proti PKK neskončí: „PKK bude válku stupňovat, protože tak postupuje i Turecko.” Uvedl přímo, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan eskaluje válku, protože se snaží Kurdy přimět ke kapitulaci.

Poradce tureckého prezidenta Ilnur Çevik řekl BBC, že PKK „se pokouší v Turecku vytvořit oddělený stát - to je otevřená (snaha o) odtržení.“

Poradce také vyloučil, že by byla naděje na obnovení rozhovorů s PKK: „V tuto chvíli ne.”

PKK taky nechce jednat

Ani PKK ale neplánuje jednat, nezahájí rozhovory, dokud „turecký stát neukončí svou genocidní politiku”. Dalším požadavkem je zlepšení podmínek, za kterých je vězněn politický vůdce PKK Abdullah Öcalan: „Roky k němu nemohly návštěvy, nejsou o něm žádné informace,” řekl.

Bayik prohlásil, že Erdoganovým cílem je přinutit Kurdy vzdát se, jinak je odhodlán povraždit je: „Říká to otevřeně, neskrývá to. Kurdové se budou bránit až do konce, nejenom v Kurdistánu, ale v celém Turecku.”

Konec příměří

Turecká vláda v červenci 2015 vypověděla dva roky trvající příměří s PKK po atentátu Islámského státu v Surucu, při kterém zahynulo přes třicet Kurdů. PKK zaútočila na turecké policisty, protože se jí zdálo, že turecké bezpečnostní složky Kurdy málo chránily.

Turecká armáda tehdy zahájila útoky na Islámský stát v Sýrii, ale zaměřila se hlavně na tamní Kurdy a obnovila také vojenské operace proti PKK, a to nejen na území Turecka, ale také severního Iráku. V některých oblastech na jihovýchodě Turecka, kde Kurdové žijí, platí zákaz nočního vycházení.

Po obnovení bojů podle odhadů zahynulo 340 členů tureckých bezpečnostních sil, 300 kurdských bojovníků a 200 civilistů.

V Turecku bylo letos spácháno několik teroristických atentátů, při nichž zahynuly desítky lidí. K některým se přihlásila skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK), která se odtrhla od PKK. Bayik se od ní v rozhovoru s BBC distancoval. „Ty akce provádí TAK. Strana kurdských pracujících s těmi atentáty nemá nic společného. Je to jiná organizace, nevíme, kdo k ní patří.“ Ankara útoky připisuje PKK a viní také prokurdskou Lidovou demokratickou stranu (HDP), která má v parlamentu skoro 60 mandátů.

PKK zahájila boj proti tureckému státu v roce 1984. Od té doby si konflikt vyžádal na 40 000 lidských životů.

Kurdistán měl získat samostatnost na základě Sevréské smlouvy z roku 1920, Kurdistán ale měla tvořit jen oblast na jihovýchodě Turecka a neměla zahrnovat Kurdy obývající oblasti Íránu a Sýrie. Mezitím ale propuklo povstání anatolských Turků vedených Mustafou Kemalem Attürkem. Ten ovládl území, na němž se rozkládá dnešní Turecko včetně Kurdy obývaných oblastí. Kurdistán tak nevznikl.