”V rámci IHAT vyšetřujeme vážná podezření, včetně podezření z vražd. Myslím si, že existují dostatečné důkazy, které se dají předložit institucím pověřených dalším vyšetřováním a obviněním vojáků,” řekl v rozhovoru pro tisk bývalý policejní důstojník Warwick. Počínání vojáků lze podle něj možná označit za válečné zločiny.

Koncem roku 2015 se tým IHAP zabýval případy 1515 údajných obětí různého násilí ze strany britských vojáků, což je desetkrát více, než o kolika se vědělo v době zahájení vyšetřování v roce 2010. Celkem 280 obětí bylo zabito. Oficiální vyšetřování mělo skončit letos, ale podle Warwicka se tak nejspíš stane až v roce 2019. „Během příštích dvanáctí až osmnácti měsíců vyhodnotíme počet případů, abychom lépe porozuměli celkovému obrazu.“

„Nejprve bychom se podívali na věrohodnost obvinění,“ dodal a uvedl, že v některých případech se objevily duplicity a občas bude více obvinění vyšetřováno společně.

Ředitelka britské organizace na ochranu lidských práv Redress Carla Ferstmanová prohlásila, že ”neuvěřitelně pomalé tempo vyšetřování IHAT ohledně údajných provinění britských vojáků proti iráckým civilistům je zcela nepřijatelné„.

Ministerstvo obrany ujistilo, že podezření, která se týkají vojáků v Iráku, bere ”velmi vážně”. Mluvčí ale zdůraznila, že většina vojáků se chovala korektně. „Kde budou dostatečné důkazy, tam mohu být příslušníci sil Jejího Veličenstva stíháni.“

Warwick žádné konkrétní případy neuvedl. Už dřívější vyšetřování se ale věnovala smrti 26letého zaměstnance hotelu Bahy Músy, který zemřel v britském zajetí v roce 2003. Vyšetřování prokázalo, že ministerstvo obrany povolilo zakázané výslechové metody.

Neprokázalo se však, že by britští vojáci po boji se vzbouřenci u Madžáru al Kabiru zavraždili irácké vzbouřence. Vyšetřování AI-Sweeney ale uvedlo, že některé techniky zadržování lze považovat za týrání.