„Byli jsme ve válce a chtěli jsme mít takovou možnost pro případ, že nepřítel použije jadernou zbraň. Takto jsme uvažovali, ale nikdy se to neuskutečnilo,“ řekl v úterý Rafsandžání státní agentuře IRNA.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Írán vedl s Irákem válku v letech 1980 až 1988. Zemřely v ní statisíce lidí, na íránské straně se hovoří o více než 375 000 obětí. Režim iráckého prezidenta Saddáma Husajna tehdy rozvíjel jaderný program, ale nukleární zbraně k dispozici neměl. Použil však chemické zbraně.

Osobně vyrazil za „otcem” pákistánské bomby

„Naší základní doktrínou vždy bylo mírové využití jaderné energie, i když jsme nikdy neopustili myšlenku, že pokud bychom jednou měli být ohroženi, pak je naprosto nezbytné, abychom se vydali jinou cestou,“ poznamenal Rafsandžání, který byl během války s Irákem předsedou parlamentu a prezidentský úřad zastával v letech 1989 až 1997.

Rafsandžání také přiznal, že se osobně vydal do Pákistánu a pokoušel se tam sejít se zakladatelem pákistánského jaderného programu Abdulem Kádirem Chánem, který se později přiznal k prodeji jaderného know-how do Íránu, Severní Koreje a Libye. Ke schůzce ale podle Rafsandžáního nakonec nedošlo.

Teherán se podle Rafsandžáního k myšlence vývoje jaderných zbraní nevrátil. Tvrzením, že jeho jaderný program má výlučně civilní charakter, popírají Íránci opakovaná podezření Izraele a Západu, s nímž k nelibosti Izraelců letos v létě uzavřeli dohodu o omezení programu výměnou zrušení sankcí.