Ačkoliv prezident Ahmadínežád rezignaci tajemníka Nejvyšší rady pro národní bezpečnost přijal až po opakovaném odmítnutí, podle některých analytiků byla za odvoláním Laridžáního právě rivalita s prezidentem.

Laridžání se totiž zodpovídal přímo nejvyššímu íránskému duchovnímu vůdci Alímu Chameneímu a s prezidentem Ahamadínežádem se neshodovali na způsobu prezentace íránského jaderného programu.

Nejednotný postoj k jádru

Podle pozorovatelů je Laridžáního rezignace znakem nejednotného postoje íránských představitelů v otázce jaderného programu. Odvolání kritizoval nejprve poradce pro zahraniční bezpečnost nejvyššího duchovního vůdce, nyní se k němu připojilo i 183 poslanců. 

Pozorovatelé upozorňují, že důvodem sporu není otázka upuštění od nukleárního programu, nýbrž jakým způsobem jej uskutečnit. Podle BBC věří pragmatici v dohodu s mezinárodním společenstvím, zatímco Ahmadínežád chce provokativně programu zavést bez ohledu na to, zde ho světové společenství schvaluje, či nikoliv.

Západ podezřívá Írán, že se snaží vyvinout jadernou bombu, Teherán však tvrdí, že jeho program je civilní.