Po druhém atentátu bylo původně uváděno 15 obětí a 25 zraněných. Bilance po výbuchu palivové cisterny poblíž čerpací stanice na západě Bagdádu však roste, poslední zprávy zmiňují 50 mrtvých a 70 zraněných.

Jako první explodovala v 10:15 místního času bomba v automobilu zaparkovaném v šíitské části centra města Karráda v ulici, kde se prodává elektronika a kde sídlí oblíbený zmrzlinář. Po výbuchu začalo hořet šest osobních aut a tři minibusy. Výbuch vytvořil na ulici metr hluboký a půl druhého metru široký kráter.

Výbuch poškodil i blízkou benzínovou pumpu. Právě tam způsobil největší tragédii. "Ženy a děti čekaly ve frontě u pumpy, aby načerpaly palivo. Viděl jsem hořet těla. Další motoristé a já jsme pomáhali evakuovat zraněné, než přijely sanitky," uvedl Samir Zami, který nesl šaty ze svého obchodu s oděvy. 

Ve stejném místě zabila bomba v autě minulý týden 25 osob. Dalších 115 jich bylo zraněno.

U města Balád ležícím severně od Bagdádu unesli 18 lidí, kteří se vraceli domů z hlavního města. Balád je nebezpečný, v oblasti probíhají boje mezi fundamentalistickými sunnitskými vzbouřenci a šíitskými milicemi. Únosy civilistů jsou tam velmi časté.

Mrtvých Iráčanů přibylo, zabitých amerických vojáků je méně

Násilnosti si v červenci v Iráku vyžádaly nejméně 1652 obětí, což představuje nárůst o třetinu v porovnání s červnem, uvedla agentura AFP s odvoláním na statistiky iráckého ministerstva zdravotnictví. Klesl počet obětí mezi iráckými policisty, ale v porovnání s červnem se více než zdvojnásobil počet mrtvých z řad irácké armády.

Amerických vojáků však zahynulo v červenci výrazně méně,  77, což je nejméně od listopadu loňského roku. Američtí vojenští představitelé i viceprezident Dick Cheney to označují za důkaz, že posílení amerických sil v Iráku přineslo ovoce.

Iráckou vládu opustili sunnitští ministři

Ve čtvrtek rovněž ohlásil hlavní sunnitský politický blok, že odstupuje z koaliční vlády iráckého premiéra Núrího Málikího. Sunnitští představitelé z Národní fronty shody (IAF) odůvodnili svůj krok nesplněním požadavků, které vůči Málikího vládě měli.

Tento krok patrně zkomplikuje úsilí Málikího nepříliš stabilní vlády shodnout se na sérii zákonů, které Spojené státy považují za klíčové pro těsnější zapojení menšinových sunnitů do politického procesu i pro snahu zvládnout sektářsky motivované násilí.

IAF už minulý týden pozastavila práci svých šesti ministrů a do středečního dne požadovala, aby jí Málikího vláda zajistila větší slovo v bezpečnostních záležitostech. Obvinila také Málikího převážně šíitskou vládu, že se sunnity nekonzultuje klíčové záležitosti.