Bílý dům ohlídá Bidenovi Klain

„Jeho hluboké a rozmanité zkušenosti a schopnost pracovat s lidmi napříč politickým spektrem je přesně to, co nyní od personálního šéfa Bílého domu potřebujeme, vzhledem tomu, že čelíme krizi a snažíme se naši zemi opět sjednotit,“ komentoval to ve středu Biden.

Klain vzkázal, že se jmenováním cítí poctěn. Ten, kdo je v této funkci, tradičně funguje jako prezidentův „dveřník“ mající vliv na to, kdo se k prezidentovi dostane, a nepodléhá schválení Senátem.

S budoucím prezidentem se Klain dobře zná. Pravou Bidenovou rukou býval už v 80. letech minulého století, radil mu i při neúspěšných prezidentských kampaních v roce 1988 a 2008. Jako Bidenův personální šéf působil v letech 2009 až 2011, tedy v počátku jeho viceprezidentství.

V roce 2014 dohlížel za administrativu Baracka Obamy na zkrocení nákazy eboly, jejíchž několik případů se v USA objevilo. Kromě předvolební spolupráce s Bidenem a Obamou se podílel i na prezidentských kampaních Billa Clintona, Ala Gorea (jehož dramatické prohře se věnuje zmíněný film), Johna Kerryho i Hillary Clintonové.

Právě poslední spolupráce jej před pěti lety na čas s Bidenem rozkmotřila, protože do jejího týmu naskočil ve chvíli, kdy Biden ještě doufal ve stranickou volební nominaci. Klain tehdy týmu Clintonové napsal, že je pro Bidenův štáb „mrtvý“, jak ukázal e-mail zveřejněný později portálem WikiLeaks.

Čas očividně rány zahojil, ale Klainovy staré výroky v posledních měsících demokratům příliš nepomáhaly. Trump s oblibou referoval o jeho kritických poznámkách ohledně toho, jak Obamova administrativa v letech 2014 až 2015 řešila epidemii prasečí chřipky. „Udělali jsme všechno špatně,“ prohlásil loni ve veřejné debatě Klain s tím, že jen díky štěstí tehdy nezemřelo mnoho Američanů.

V souvislosti s tím, jak nyní Trump odmítá uznat výsledek voleb a mluví o masových podvodech, budí rozruch i Klainův tweet z roku 2014, v němž reagoval na zprávu tvrdící, že většina Američanů má volby za zmanipulované. „To proto, že jsou,“ komentoval to tehdy Klain.

Biden zatím přijímá telefonické gratulace od světových politických lídrů. Volal mu mj. japonský premiér Jošihide Suga, jemuž zvolený prezident slíbil, že se postaví na stranu Tokia ohledně souostroví Senkaku, na něž si dělá nároky i Peking.

S jihokorejským prezidentem Mun Če-inem mluvil mimo jiné o severokorejské jaderné hrozbě. Spojil se s ním i australský premiér Scott Morrison, který byl až dosud velkým Trumpovým spojencem.

Zahraniční lídři musejí při kontaktování Bidena obcházet obvyklý postup. Za běžných okolností totiž jejich gratulace nově zvolenému prezidentovi vyřizuje ministerstvo zahraničí.

Ačkoliv i tam se scházejí vzkazy od světových státníků, Biden se k nim zatím nedostane – Trumpova administrativa, která odmítá uznat jeho vítězství, totiž podle stanice CNN jejich předání blokuje.