„Těžce mě to zasáhlo,“ vrací se fotografka k okamžikům, kdy byl Donald Trump zvolen prezidentem, protože dobře věděla, že si do štítu vepsal zrušení projektu pro nepojištěné Američany prosazeného předchůdcem Barackem Obamou a známého pod přezdívkou Obamacare.

První kolo chemoterapie – už za Obamy – stálo fotografku jen pouhých 16 dolarů měsíčně. Bez Obamacare by to ale teď bylo najednou 5200 dolarů. Takových jako Kelly, trpících vážnými nemocemi, jsou ale v USA desítky tisíc.

Nastoupil buldozer

Republikáni od počátku vinili Obamacare z toho, že pravidly nastavenými ve prospěch klientů omezuje podnikání soukromých pojišťoven a že tím pojistné zdražuje. Poté, co navzdory své většině v Kongresu nedokázali Obamacare potopit, nastoupil buldozer Trump.

Hned v říjnu dekretem zrušil vyplácení kompenzací pojišťovnám za příjmově slabší. Navíc povolil menším firmám a dalším skupinám společně uzavírat pojištění – levnější, avšak jen s částečným krytím nemoci případů. To má Obamacare jakoby obchvatem definitivně položit.

Naděje pro milióny
Projekt Obamacare měl dát šanci mase nepojištěných Američanů
Těch bylo podle vládní statistiky v roce 2012 zhruba 48 miliónů
Loni už výrazně méně – 27 miliónů
Těm pak musí často stačit jen ošetření na pohotovosti, když už je nejhůř

Amerika se tím opět vzdaluje všeobecnému zdravotnímu systému – ten nemá jako jediná z vyspělých zemí, přičemž vynakládá ve zdravotnictví až třikrát víc na hlavu a nejvíc i v poměru k hrubému národnímu produktu. Dvě třetiny těchto nákladů přitom nese stát formou subvencí cen vybičovaných dominujícím soukromým sektorem.

Jak se k tomuto paradoxnímu stavu USA propracovaly? Nejprve se tam zvedl odpor vůči německému modelu všeobecného pojištění, jenž převládl už za první světové války. Podle amerického zdravotnictví byl prý příliš paternalistický. Hned nato – po revoluci v Rusku – se přidala averze vůči „bolševické kolektivizaci zdravotnictví“, upozorňuje Karen Palmerová z Univerzity Simona Frasera.

Žádný horor, naopak
Republikáni s realistickou alternativou Obamacare zatím nepřišli, což se jim může ve volbách do Kongresu příští rok vymstít. Když jejich organizace v Indianě požádala na webu veřejnost o „hororové příběhy“ z fungování Obamacare, zasypaly ji lidé stovkami zkušeností naprosto opačných.
„Můj hororový příběh je, že mohu mít péči, kterou potřebuji při své invaliditě bez toho, že bych se bál omezení podle dřívějších podmínek a iracionálního odmítání plnění kvůli tomu, že využívám své dávky," odepsal například pacient Tim Vermande.
 Část klientů, kteří se vzhledem k vyšším příjmům pro vládní subvenci nekvalifikují, si ale stěžují, že všechna cenová zvýšení na ně doléhají plnou silou. I taková je zkušenost z prvních let Obamacare.

Za války v roce 1943 se v USA také spontánně zrodilo pojištění nabízené firmami s cílem udržet pracovníky. První politická konzultační firma Campaigns, Inc. v roce 1944 udusila pokus guvernéra Kalifornie o povinné pojištění pod heslem „politický lék je špatný lék“.

Ceny určují firmy – a vláda subvencuje

Týž osud stihl čtyři roky po válce obdobnou snahu prezidenta Harryho Trumana. V zemi dlouhodobě zakořenilo přesvědčení o přednostech soukromé medicíny. „Toto vnímání přetrvává,“ upozorňuje profesor Theodore Brown z Rochesterské univerzity.

Život si přesto už v 60. letech vynutil vládou zřízené pojištění a pomoc sociálně slabým (Medicaid) a seniorům od 65 let, invalidům a handicapovaným (Medicare). Kromě toho v roce 2006 stát Massachusetts zavedl jakýsi předobraz Obamacare.
V Americe na rozdíl třeba od Británie chybí politická strana, jež by se systematicky brala za univerzální zdravotní péči.

„Současně se ale každý v USA pokládá spíš za součást ,střední třídy‘ než za pracujícího,“ říká expert na veřejné zdravotnictví Bruce Vladek. Výsledkem je trh o hodnotě asi tří biliónů dolarů, v němž vládnou soukromé nemocnice, farmaceutické a technologické koncerny a návazně i pojišťovny.

„Mnoho Američanů si myslí, že jejich systém je drahý, protože je velmi dobrý. Mýlí se: USA jsou podle měřítek OSN v kvalitě zdravotní péče až na 28. místě, tedy za téměř všemi ostatními bohatými zeměmi,“ shrnul americký webový časopis Quartz.

Projekt se otřásl – ale zatím odpůrci nepřišli s ničím lepším
Plán byl jasný: vytvořit pojistný fond pro staré, mladé, zdravé i nemocné zejména z řad dosud nepojištěných Američanů – a sociálně potřebným část pojistky subvencovat. Přesto, že se projekt Obamacare pod údery odpůrců otřásl, začal posléze znovu spíš získávat půdu pod nohama. Zatím totiž není, čím ho nahradit.
Do systému, který vytvořil webové trhy s nabídkou pojištění a zrušil diskriminační praktiky pojišťoven, se ale nezapojil očekávaný počet lidí: dříve nemocní vyžadovali víc léčení a některé pojišťovny nasadily své zaváděcí ceny příliš nízko.
Nastalo zdražení. Obamova vláda s tím počítala, jakož i se zvýšením příspěvků, nicméně systém vystavil po svém nástupu tvrdému nárazu prezident Trump, který z účasti vlády míní vycouvat. A tak místo očekávaného zvýšení pojistného o osm devět procent se už počítá i se 40 procenty.
„Představa, že jde o jev řízený trhem, je směšná,“ shrnul Mario Molina, exředitel stejnojmenné společnosti s 3,5 miliónu klientů. „Je to Trumpovo pohrávání si se zdravotním pojištěním, kterému vůbec nerozumí,“ dodal.