Vyšetřovatelé už loni označili syrskou armádu za původce tří útoků chlórem. Rovněž uvedli, že bojový jed používali rovněž extremisté z Islámského státu, konkrétně hořčičný plyn (yperit).

Syrský režim, který přistoupil k mezinárodní úmluvě o zákazu chemických zbraní až v roce 2013, kdy se také zavázal zlikvidovat svůj chemický arzenál, nasazení plynu popírá.

Velká Británie a Francie ale už loni na základě závěrů vyšetřovatelů v Radě bezpečnosti OSN připravily návrh rezoluce o zákazu prodeje či dodávek vrtulníků do Sýrie a zavedení sankcí vůči jedenácti velitelům syrské armády.

Rusko, které je spojencem syrského režimu a disponuje v RB OSN právem veta, je proti přijetí rezoluce. Jeho velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin v listopadu upozornil, že „neexistuje dostatek důkazů na to, aby se činil nějaký krok“, a francouzsko-britskou iniciativu označil za „nemístnou“.