A podle uniklých interních dokumentů Pentagon nově Moskvu už neřadí k hlavním bezpečnostním hrozbám.

Doporučené články

Američané nicméně zatím dál pokračují ve svém výrazném posilování na východní hranici NATO.

Pentagon ale neví, co udělá nový šéf

V pátek se v německém přístavu Bremerhaven vylodí americká brigáda z coloradské základny Fort Carson o síle zhruba 3500 vojáků. Po cvičení u polského města Žagaň se rozdělí do celkem sedmi zemí. Část jednotky disponující těžkou technikou včetně tanků a obrněnců zůstane v Polsku, další zamíří do tří pobaltských států. Ostatní síly budou nasazeny v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku.

V únoru pak z newyorské základny Fort Drum dorazí dalších zhruba 1800 členů letectva. Stane se tak v rámci americké evropské bezpečnostní iniciativy ERI, jejíž rozpočet se za poslední tři roky více než ztrojnásobil až na 3,4 miliardy dolarů.

Loni v létě zároveň Aliance rozhodla o nasazení čtyř rotujících vícenárodních praporů v Pobaltí a v Polsku – každý o stovkách vojáků pod velením NATO. USA jsou silně zastoupeny, povedou totiž prapor dislokovaný v Polsku. Jenže teď se nedá vyloučit, že nová americká administrativa celý zahájený trend zarazí.

„Ohledně budoucnosti odpovídat nemůžu. Snad kdybych měl křišťálovou kouli,“ řekl na otázku Práva odcházející náměstek ministra obrany USA James Townsend.

Doufá ale, že k zásadnímu obratu nedojde. „Myslím, že programy zaměřené na to, aby Putin pochopil, že má dát ruce pryč od našich spojenců, zůstanou zachovány,“ říká po několika jednáních s Trumpovým přípravným týmem.

„Zdálo se mi, že byli potěšeni řadou věcí, o nichž dříve nevěděli, že je děláme,“ prohlásil Townsend.

„Nic se nemění“

„Pro nás a cíl naší mise se absolutně nic nemění,“ dodal i operační důstojník Sanford E. Long s tím, že pro armádu je stále jediným vrchním velitelem končící prezident Obama. Nejde ale jen o změny v USA. V některých evropských zemích slavili nedávno úspěchy politici s více proruskou rétorikou. A cvičení NATO u východních hranic Aliance loni kritizoval třeba i šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.

„Je znepokojující slyšet v Evropě takovou rétoriku,“ reagovala na to Lisa Aronssonová z washingtonského think tanku Atlantická rada.

Townsend ale výroky evropských politiků nepovažuje za to nejdůležitější, zásadnější jsou podle něj určitě jejich činy. „A když se podívám třeba na Německo, vidím zemi, která navyšuje armádní rozpočet a vede prapor NATO v Litvě,“ říká.

Připomíná, že na to, aby státy Aliance plnily svou povinnost dávat na obranu alespoň dvě procenta HDP, tlačily už administrativy předcházející Trumpovi, ten z toho ale udělal jedno z témat své kampaně. Evropské státy NATO své obranné rozpočty v posledních letech navýšily, ale vcelku mírně. „Bude mu to stačit? To nevím,“ říká Townsend.

Česko loni na armádu vydalo 1,06 procenta HDP.