„Chtěli byste dvě atomové bomby?“, tak měl znít dotaz amerického ministra zahraničí Johna Fostera Dullese při setkání s jeho francouzským protějškem Georgesem Bidaultem v dubnu 1954. Alespoň takhle vylíčil jednání na konci 90. let pozdější Bidaultův nástupce Maurice Schumann.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Nenabízel. Učinil návrh a položil otázku,“ popsal Schumann, podle něhož Bidault okamžitě zareagoval tak, „jako by nebral tuto nabídku vážně“.

Ačkoliv Dulles neměl pověření své vlády učinit takovou nabídku a neexistují ani jasné důkazy, že ji předložil, je těžko uvěřitelné, že by mu Francouzi špatně rozuměli, uvedla BBC.

Podle amerického historika Freda Logevalla šéf americké diplomacie přinejmenším o možnosti velmi obecně mluvil a sondoval, co si Francouzi o nasazení dvou tří taktických jaderných zbraní myslí.

Bidault podle něj odmítl, protože věděl, že by bomby nezlikvidovaly jen nepřítele, ale i francouzské jednotky.

Podcenili protivníka

Francouzi bojovali o udržení svého koloniálního panství v Indočíně mezi lety 1946 a 1954. Bitva u Dien Bien Phu bývá označována za konec těchto aspirací. Francouzská posádka se v údolí u Dien Bien Phu opevnila v roce 1953. Podcenila ale odhodlání protivníka a neudržela okolní kopce, čímž v březnu 1954 ztratila letecké spojení. V kritické chvíli se Francouzi obrátili s žádostí o pomoc na Američany.

Část amerického vedení chtěla vyhovět, pro byl například viceprezident Richard Nixon či náčelník spojených štábů armády admirál Arthur Radford a nakloněn jí byl i ministr zahraničí Dulles. Právě v té době jednal Dulles v Paříži, kde měl mluvit o poskytnutí atomových zbraní Francouzům.

USA však nakonec pomoc podmínily účastí Velké Británie, takže k jejich intervenci nedošlo, jelikož Britové odmítli. Tehdejší americký prezident Dwight Eisenhower nicméně v té souvislosti na tiskové konferenci přednesl svoji tezi o dominovém šíření komunismu, jemuž je třeba zabránit.

Francouzská armáda se bojovníkům Vietminhu u Dien Bien Phu vzdala po 56 dnech obléhání, ačkoliv na vietnamské straně bylo víc obětí než francouzských.

Američané posléze do konfliktu stejně vstoupili, válka trvala do poloviny 70. let.

Nasazení jaderných zbraní zvažovaly USA také během války v Koreji na počátku 50. let.