Výzkumníci spočítali, že kromě mrtvých, mezi které nezařazují střelce, kteří často přišli na místě také o život, si masakry vyžádaly více než 476 zraněných.

Ačkoliv to nejsou malá čísla, v poměru k úmrtím způsobenými každoročně střelnými zbraněmi při menších incidentech představují jen malý zlomek. Jen předloni totiž bylo podle Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) ve Spojených státech zastřeleno 8 583 lidí.

Snahu vlády prezidenta Baracka Obamy o omezení počtu útočných pušek mezi Američany rozpoutal sice masakr na základní škole v Connecticutu, častějším dějištěm hromadné střelby je ale podle CRS pracoviště. Ze 78 masakrů, jež se od roku 1983 udály, se jich 26 strhlo v místě, kde útočník v době činu, anebo před ním pracoval. Oproti tomu byla škola dějištěm střelby s velkým počtem vypálených ran a obětí dvanáctkrát.

Američtí zákonodárci nejsou příliš nakloněni Obamově snaze regulovat držení pušek. Právo vlastnit zbraň zajišťuje Američanům ústava. [celá zpráva]