Endeavour, který v pátek ráno místního času odstartoval z Edwardsovy základny amerického letectva v Kalifornii, dal během téměř pětihodinového letu možnost desetitisícům Američanů, aby se s ním rozloučily. Po cestě nad Mohavskou pouští proletěl nízko nad Kapitolem v hlavním městě Kalifornie Sacramentu, zábavním parkem Disneyland nebo nad světoznámým mostem Golden Gate v San Francisku, než přistál na mezinárodním letišti v Los Angeles.

Na cestu z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě se raketoplán vydal již ve středu. Zamířil během ní mimo jiné do texaského Houstonu, kde je řídící středisko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Ve čtvrtek přeletěl také nad arizonským Tucsonem, kde vzdal hold bývalé americké kongresmance Gabrielle Giffordsové, kterou tu loni v lednu těžce zranil atentátník, a jejímu manželovi Marku Kellymu, který velel poslední misi Endeavouru na přelomu května a června 2011.

Raketoplán pojede ulicemi LA

Na letišti v Los Angeles technici sejmou raketoplán z Boeingu a přesunou ho do hangáru. V něm zůstane několik týdnů, než ho odborníci připraví k přesunu do Kalifornského vědeckého střediska, kam se ulicemi Los Angeles vydá 12. října. Přesun potrvá dva dny a losangeleské úřady kvůli němu budou muset pokácet asi 400 stromů a dočasně odstranit stovky sloupů elektrického vedení a pouličního osvětlení i několik semaforů. Kalifornské vesmírné středisko však slibuje, že za pokácené stromy nechá vysázet 1000 nových.

V muzeu bude pro Endeavour připraven nový pavilon, který se veřejnosti otevře 30. října.

V kosmu strávil téměř 300 dní

Nejmladší z amerických raketoplánů byl uveden do provozu v roce 1992 jako náhrada za Challenger zničený při katastrofě v roce 1986. Do vesmíru letěl pětadvacetkrát, strávil v něm 299 dní, při nichž Zemi obletěl 4671krát a urazil vzdálenost téměř 200 miliónů kilometrů.

Do historie kosmonautiky se Endeavour zapsal přinejmenším dvakrát: v roce 1993 jeho posádka odstranila poruchu na Hubblově vesmírném teleskopu, o pět let později to byl právě Endeavour, který začal na oběžné dráze budovat Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Svou poslední misi absolvoval loni, kdy astronaut Andrew Feustel vzal na palubě do vesmíru i postavu českého Krtečka.

Program raketoplánů, který vedle exploze Challengeru silně poznamenala také tragická nehoda Columbie v roce 2003, loni zejména kvůli vysokým finančním nákladům NASA ukončila. Všechny raketoplány během své éry ve vesmíru strávily 1333 dní a nalétaly na 870 miliónů kilometrů. Na oběžnou dráhu vynesly 355 astronautů ze 16 zemí a na 180 družic.

Po ukončení provozu těchto vesmírných plavidel americké astronauty na oběžnou dráhu dopravují ruské lodě Sojuz. Američané věří, že již za několik let dopravu do vesmíru poskytnou soukromé společnosti.