Sněmovna reprezentantů, kde mají republikáni většinu, měla původně o návrhu hlasovat kolem 18:00 místního času (půlnoc SELČ). Plán, který předložil republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner, však dále odmítá konzervativní frakce strany. Hlasování bylo nejdříve odloženo, a když se frakci nepodařilo přesvědčit, bylo zrušeno. O zvýšení stropu dluhu ze 14,3 biliónu dolarů mají republikáni jednat v pátek. Plánované zvýšení v prvním kroku je 900 miliard se škrty cca v téže výši.  [celá zpráva]

Konzervativci odmítají další zadlužování, odmítají ale také zvýšení daní a chtějí jen mimořádně rasantní škrty. Požadují i přijetí ústavního dodatku o vyrovnaném rozpočtu.

Republikánskému vedení Sněmovny ztěžovalo přesvědčování kolegů i to, že Kongres kvůli rozpočtovým úsporám zrušil americkou obdobu "porcování medvěda", ve kterém si poslanci přihrávali peníze do svých okrsků. Republikáni mají ve Sněmovně 244 křesel z 433, pro plán potřebují alespoň 216 hlasů, ale nemají je.

Přední republikán John McCain, který kandidoval na prezidenta USA, označil už ve čtvrtek své kolegy za nezodpovědné a jejich požadavky za nereálné.

Demokraté a Obama jsou proti plánu, mají svůj

Návrh nadto nemá velkou naději, že by jej schválil Senát, kde mají většinu demokraté. Poradci americkému prezidentovi Barackovi Obamovi už doporučili, aby návrh vetoval. Jeho problémem je, že by se strop navyšoval dvakrát a současná jednání by se za půl roku opakovala.

Předseda demokratické většiny v Senátu Harry Reid uvedl, že republikánský návrh je mrtvý, jakmile dorazí do horní komory. Už představil vlastní plán pro zvýšení stropu pro státní dluh. Přinesl by úspory kolem 2,4 biliónu dolarů během deseti let, který též nepočítá s růstem daní, i když ten by chtěl Obama. Zároveň by vládě poskytl peníze do konce roku 2012. Strop dluhů by činil 2,7 biliónu. Republikánský by měl přinést 3 bilióny úspor.[celá zpráva]

Nelze ale vyloučit, že republikánské průtahy mají vyvolat tlak na demokraty, aby ustoupili a aby pod tlakem času schválili návrh, s nímž nesouhlasí, neboť prosadit jej bylo tak obtížné.

USA stojí na samém kraji útesu

USA jsou pod tlakem. Hrozí jim, že mohou ztratit současný rating, což by znamenalo, že by si musely půjčovat za méně výhodných podmínek a splácet více. To by byla další rána pro americkou ekonomiku a rozpočet.

Christine Lagardeová z Mezinárodního měnového fondu už varovala, že zvýšení je nutné, jinak to bude mít dopad na dolar: "Jedním z důsledků by mohl být pád dolaru jako měny v měnových reservách a oslabení důvěry lidí v dolar." Proto také v posledních týdnech stoupá cena zlata. Dolar však ve čtvrtek malinko posílil vúči euru.

Akciové trhy padají

Kvůli neschopnosti amerických zákonodárců se dohodnout už dva týdny padají akciové trhy. Ve čtvrtek opět poklesl americký index Dow Jones,odepsal 62,44 bodu a den uzavřel slabší o 0,51 procenta na hodnotě 12 240,11 bodu. Podobně širší index S&P 500 klesl o 0,32 procenta na 1300,67 bodu. Index S&P 500 klesal už čtvrtým dnem v řadě, Dow Jones pátým. Nasdaq Composite udržel slabý zisk. Připsal si 0,05 procenta.

Ráno se pak propadly hlavní asijské indexy japonský Nikkei jihokorejský Hang Seng i australský S&P/ASX. Pokles se přenesl po otevření i na evropské trhy, propadl hlásí londýnská, frankfurtská i pařížská burza.

Zlato se stále drží velmi vysoko, na 1615 dolarech za troyskou unci.

Pod Boehnerem se po čtvrtečním fiasku otřásá židle.