Poslední vzorky viru jsou umístěny v přísně střežených mrazicích skříních v Centru pro prevenci a kontrolu chorob v americké Atlantě a v ruské laboratoři v Novosibirsku. Američtí činitelé tvrdí, že je potřebují pro vývoj nových léků a vakcín nutných pro případný biologický útok či únik viru z nějakých neznámých zásob.

"Zastáváme názor, že potřebujeme vzorky virů, abychom byli připraveni na budoucnost," řekl deníku představitel americké administrativy. Podobný postoj zastává i Moskva, a je tak pravděpodobné, že na jednáních WHO podpoří americkou pozici. Obě země ale o svém pohledu na věc budou muset přesvědčit další členské státy, které se obávají krádeže virů či jejich náhodného úniku.

Debata o tom, co provést se zbývajícími zásobami smrtelného viru pravých neštovic, se vede již zhruba dvě desítky let. Odpůrci likvidace namítají, že by jej někdo mohl uměle vyrobit v laboratoři, a úplné vymýcení proto není možné. Někteří vědci také namítají, že je nutné virus uchovat, aby bylo možné studovat jeho jedinečnou schopnost napadat lidský imunitní systém.

Důvody jsou vojenské, tvrdí kritici

Zastánci likvidace ale tvrdí, že USA a Rusko si chtějí zásoby viru ponechat z vojenských důvodů. "Je to tatáž logika, se kterou se supervelmoci drží jaderných zbraní. Hodlají mít virus pravých neštovic jako biologickou superzbraň," řekl indický virolog Kalyan Banerdží.

WHO by o věci měla rozhodnout v květnu. Na zničení virů se již přitom shodla v roce 1996. Kvůli obavám z terorismu se to ale nikdy nestalo. Nyní členské státy organizace budou debatovat o tom, zda již výzkum virů dosáhl takového stadia, kdy je možné je zlikvidovat.

Pravé neštovice
Pravé neštovice se poprvé vyskytly zřejmě před více než 3000 lety v Indii a v Egyptě a po celá staletí patřily k největším metlám lidstva. Jen v uplynulém století zabily přes 300 milionů lidí.
V roce 1959 zahájila Světová zdravotnická organizace (WHO) s touto chorobou boj, o 19 let později byl vyléčen poslední pacient. Oficiálně byly neštovice prohlášeny za vymýcené před 30 lety, 8. května 1980. Vydatně k tomu přispěli i českoslovenští vědci.