Do Washingtonu český ministr zahraničí přicestoval v pondělí večer, a jak se svěřil novinářům, hodlá při schůzce s Clintonovou získat její názor na oživení česko-amerických vztahů po jejich vzestupu v 90. letech a po zrušení jednání o umístění radaru americké raketové obrany v Brdech.

Clintonová si na ministra vyhradila pouhých 30 minut. Zřejmě i proto Schwarzenberg vyjádřil názor české vlády v dopise Clintonové, který jí zaslal už minulý týden.

Za páteř vztahů v něm podle informací Práva označuje bezpečnostní a obrannou spolupráci zejména v NATO a jeho misích, a může připomenout vládní záměr vyslat do Afghánistánu dalších 200 vojenských instruktorů.

Zároveň však konstatuje, že to nestačí a že Česko s USA by měly vytvořit stejně důležitý druhý pilíř spolupráce, a to v ekonomické sféře a celkově přejít od nárazové k systematické součinnosti.

Temelín a velvyslanec

USA vyjádřily zájem účastnit se tendru na dostavbu Temelína za deset miliard dolarů (přes 179 mld. Kč). Schwarzenberg ale předeslal, že nemíní americkou nabídku zvýhodňovat a zmínil nutnost rozvinutí spolupráce v civilní jaderné energetice.

Podle svých slov se ministr míní dotknout i zablokování schvalovacího procesu nového amerického velvyslance Normana Eisena v Senátu USA. Zajímá ho také, jaký má Clintonová názor na americkou politiku vynulování vztahů s Ruskem ve světle jeho nynější politiky.

Schwarzenberg se v úterý ve Washingtonu setká s představiteli tří společenskovědních institutů - American Enterprise, a Brookingsova a Aspenova institutu. Druhý z nich uvažuje o zřízení pobočky v Česku.