„Když zrušíme Constellation, neustupujeme ze svých ambicí,“ citovala BBC Jima Kohlenbergera, který má v Bílém domě na starosti vědu a techniku. „Není to krok zpátky, Krokem zpátky by bylo zkoušet obnovit přistání na Měsíci znovu po 40 letech s využitím staré technologie, místo využití nové techniky, která nás ve vesmíru dostane dál, rychleji a dostupněji,“ vysvětlil, proč se ustoupilo od Bushova plánu z roku 2003, kvůli kterému se vyvíjela nová kosmická raketa Ares 1. Ta už prošla prvními testy.

Americkou kosmickou agenturu NASA stál projekt už devět miliard dolarů. Většina šla na vývoj nového kosmického nosiče. K završení projektu by bylo podle stávajícího plánu potřeba utratit další 2,5 miliardy dolarů.

Proti zrušení protestovali kongresmani z Floridy, Alabamy a Texasu, protože právě jejich státy ukončení projektu nejvíce postihne.

Obama na základě doporučení skupiny předních vědců podpořil ideu zapojení soukromého sektoru pro obslužné lety na nízkých oběžných drahách. Rozšířila by se tak nabídka a mohlo by to do budoucna i lety zlevnit. [celá zpráva]

NASA dostane víc

NASA dostane v příštích pět letech o šest miliard dolarů více než měla. Jejím úkolem je prodloužit živost mezinárodní kosmické stanice ISS za rok 2016, nejlépe až do roku 2020.

V kosmu by se také měly vytvořit velké palivové nádrže, v nichž bylo palivo pro lety do větší hloubky vesmíru. Podle nového plánu by bylo účelnější startovat z nízké oběžné dráhy a na tu vše dopravit menšími nosiči po částech. navíc by se měly vyvinout nové raketové motory.

V plánu je dále pokračovat ve výzkumu Měsíce, Slunce a Marsu a zkoumat roboticky celou sluneční soustavu. Znovu by se měla vybudovat orbitální laboratoř na oxidu uhličitého, a urychlit vytvoření sítě satelitů zaměřených na pozorování Země.