„Doufají, že Rusko bude ochotné přijmout spolu s USA tvrdší sankce proti Íránu,“ prohlásil šéf Centra mezinárodní bezpečnosti Ruské akademie věd Alexej Arbatov.

Za signál, že nová americká administrativa začíná brát dialog s Ruskem vážně, označil zrušení štítu šéf výboru pro mezinárodní otázky v ruské Dumě Konstantin Kosačev. „Na jednu stranu je za tím objektivnější hodnocení situace v Íránu, na druhou stranu i serióznější vztah ke strategickému dialogu mezi Ruskem a USA jako k hlavnímu faktoru zachování globální stability,“ řekl.

Podle šéfa Ústavu strategických analýz Alexandra Konovalova stály za krokem Američanů především nízká účinnost štítu a vysoké náklady na něj. „Tuto událost bych nehodnotil jako něčí vítězství. Je to projev zdravého rozumu,“ prohlásil.

„Trefit se obrannou raketou do hlavice útočící rakety je technicky velice složitý úkol. Složitější než trefit se při souboji jednou kulkou do druhé. Zkoušky, které se zatím prováděly, nepotvrdily účinnost raket. Pokud neexistuje hrozba, pak je utrácení miliard za krize iracionální,“ uvedl.