Navzdory zprávám světových agentur Petraeus nakonec nepožadoval odložit stahovaní 20 000 vojáků z loňských posil, i když by podle něj mohly být potřeba celé léto. S informací, že chce Petraeus odložit stahování loňských posil o 45 dní, přišel před zahájením schůze senátního výboru pro ozbrojené síly vysoký představitel Pentagonu. Současně dodal, že Petraeus chce, aby o stahování nerozhodovali politici, ale situace na bojišti.

Petraeus nebyl schopen odhadnout, kolik vojáků budou Spojené státy v Iráku mít koncem letošního roku, i když ho o to žádal předseda výboru Carl Levin: "Tento přístup neumožní stanovit termíny stahování. Poskytne ale flexibilitu těm z nás, kdo chrání stále křehkou bezpečnost, kterou zajistili naši vojáci, kteří tvrdě bojovali a tolik toho obětovali.“ Podle něj je "situace v některých oblastech stále neuspokojivá a zůstává nevyčíslitelný počet výzev“.

Petraeus zmínil úspěchy, ale současně varoval, že zdaleka není vyhráno. Podle něj je patrný "zřetelný, ale nerovnoměrný pokrok“ ve válkou zmítané zemi. Hlavně se podle něj podařilo zmenšit oblasti, kde těžila z podpory al-Kajda.

Generál ale současně dodal, že aktuální vlna násilí vyvolaná snahou vlády potlačit šíitské milice Mukatdy Sadraukazuje, jak je pokrok "křehký a vratný“. Ocenil v této souvislosti ale rostoucí schopnosti irácké armády, i když té se v bojích nedařilo a šíitské milice z Basry nevyhnala. Podle něj by takovouto operacipřed rokem ani nebyla schopna zahájit. K jejímu průběhu byl ale kritický. Podle něj irácký premiér Núrí Málikí nedbal doporučení amerických poradců a operace mohla být naplánována a provedena lépe.

Petraeus čelí tlaku na stanovení termínu stažení všech amerických vojáků. Předseda komise Carl Levin zdůraznil ještě před vystoupení generála, že je potřeba stanovit termín definitivního odchodu.

"Naše současné angažování bez stanoveného konce je jako pozvánka pro pokračující závislost,“ řekl Levin a dodal, že Irák nedává dostatečné prostředky na zajištění budoucnosti země.