Článek
Obhájci zadržovaných tvrdí, že mají právo se obrátit na civilní soudy s protestem, že jejich zadržování je v rozporu se zákonem. Je jim upíráno právo habeas corpus, podle něhož nemohu být zavřeni podezřelí bez soudního příkazu.
Nejvyšší soud řeší případy dvou z 305 zadržovaných, Alžířana Lachdara Bumediena, který byl v roce 2001 zadržen v Bosně, a Kuvajťana Fauzího Udy, zadrženého v roce 2002 v Pákistánu. Vadí jim loni přijatý zákon, podle něhož musejí nejprve stanout před vojenským tribunálem a až pak se mohou obrátit na civilní soudy.
Bushova administrativa prosadila tvrdý přístup
Loni na podzim přijatý zákon ruší právo habeas corpus pro cizí občany, které vláda považuje za "nepřátelské bojovníky". Zakazuje jim odvolávat se k civilní justici dříve, než případně stanou před vojenským tribunálem. Nejvyšší soud přitom zastával názor, že by jim habeas corpus neměl být upírán a prezident nemá právo nařídit „nepřátelským bojovníkům“, aby čelili vojenskému tribunálu.
Bylo to podruhé, co nejvyšší soud rozhodl proti administrativě amerického prezidenta Busha. V roce 2004 rozhodl, že federální soudy mají právo rozhodovat o stížnostech zadržovaných, přestože základna leží na Kubě, neboť na ní platí americké právo. I tehdy rozhodnutí zvrátil Kongres, který tehdy ovládali republikáni
Zákon, který upíná nepřátelským bojovníkům právo obrátit se na federální soudy, prezident George Bush velebí jako klíčový pilíř boje proti terorismu. Kritikové jej označují za protiústavní. Jako odporující mezinárodnímu právu pak zákon opakovaně kritizovaly i různé mezinárodní instituce v čele s Radou OSN pro lidská práva. Letos se proti němu postavili i američtí zákonodárci v Senátu, na změnu zákona jim však chyběly čtyři hlasy.