Stalo se to, když v odpovědi na otázku o pronásledování žen, vysokoškolských pedagogů a popravách homosexuálů v jeho zemi Ahmadínežád se vší vážností prohlásil, že v Íránu na rozdíl od USA homosexualita prostě neexistuje.

"V Íránu tento jev nemáme. Nevím, kdo vám to řekl," prohlásil a rázem změnil náladu publika, které bylo zvědavé, jak vysvětlí své výroky, jimiž šokoval svět: v říjnu 2005 vyzval, že Izrael by měl být "vymazán z mapy" a dva měsíce nato označil holocaust za smyšlenku.

"Neříkám, že se holocaust vůbec nestal. Řekl jsem, že pokud se udál, co to má společného s Palestinci?" opáčil například Ahmadínežád. Podle něj právě Palestinci, kteří nemají vlastní stát, platí už 60 let cenu za holocaust, ač s ním neměli nic společného. Vyhnul se však přímé odpovědi, zda usiluje o zničení Izraele.

Místo toho vyzval k uspořádání referenda mezi Palestinci. Týž den v přenosu pro tiskovou konferenci ve Washingtonu Ahmadínežád řekl, že Írán neuznává "izraelský režim". Před budovou, v níž hovořil, se mezitím shromáždilo přes 20 tisíc lidí - převážně odpůrců jeho politiky.