Tribunál uložil Australanovi formálně trest ve výši sedmi let. Odsouzený ale stráví podle své dohody s obžalobou pouze zkrácenou dobu v australském vězení. Na Guantánamu byl Hicks vězněn již pět let. Do Austrálie by měl být eskortován nejpozději 29. května.

Přiznání viny jednatřicetiletého Australana, který konvertoval k islámu, je přijímáno ve světě s rozporuplnými pocity. Existují názory, že Hicks chtěl jen opustit Guantánamo a po rozumné době se dostat zpátky na svobodu.

Hicks tvrdí, že byl ve vazbě Američany znásilňován, bit a dostával injenkce. Armáda USA však tato obvinění ostře odmítá.

Soud, před nímž Hicks stanul, je zvláštním vojenským tribunálem, jehož vznik umožnil loni v září Kongres. Pentagon se souhlasem prezidenta George Bushe zamýšlel osoby podezřelé z terorismu soudit před vojenskými komisemi. Tento záměr v červnu zamítl jako protiústavní americký Nejvyšší soud.

Vězeňským táborem na základně Guantánamo prošlo za pět let přes 750 lidí, většinou z Afghánistánu a Pákistánu. Vězňům, kteří jsou podezřelí z příslušnosti k al-Kajdá či Talibanu, USA nepřiznávají status válečných zajatců podle ženevské konvence, ale označují je za "nepřátelské bojovníky". To umožňuje zadržovat je neomezeně dlouhou dobu bez soudu.

Kritici procesům vytýkají především to, že soud i případné odvolání se odehrává v rámci americké armády - tedy stejné instituce, která zajatce zadržela a obvinila. Stejně tak je předmětem kritiky fakt, že vojenské tribunály budou soudit jen občany jiných států a ne Američany.

Na základně je nyní kolem 400 vězňů, pouze minimum z nich bylo obviněno.