Vzhledem k rychle bobtnající skepsi Američanů sáhl nyní Bush k sérii projevů, v nichž žádá o trpělivost. Učinil tak již v prosinci, kdy Iráčané volili parlament a jemu hrozivě padaly preference. Donutilo ho to přiznat, že se věci nevyvíjejí zcela podle představ.

Většina dotázaných si podle CNN myslí, že se válka nevyvíjí dobře, a soudí, že ji Bush neměl začínat. Jen 32 procent Američanů má za to, že prezident má pro Irák nějaký plán. Eskalující násilí donutilo v těchto dnech Pentagon přisunout posilu 700 mužů a letectvo podle listu USA Today hlásí trvalý nárůst své přítomnosti i bojových letů.

Je to pravý opak toho, co Bílý dům očekával po svržení Saddáma Husajna, a teď se k jeho nevoli snaží do role stabilizátora Iráku pasovat i sousední Írán. Děje se tak dokonce na výzvu lídra šíitské Nejvyšší rady islámské revoluce v Iráku (SCIRI) Abd al-Azíze Hakíma, podle něhož by měl Teherán jednat s USA.

Zbývá mu tisíc dní

Za další necelé tři roky - 20. ledna 2009 - Bush z úřadu odejde a zbývá mu zhruba tisíc dní na to, aby v Iráku nastolil obrat a obhájil svůj prezidentský odkaz. Podle přesvědčení dvou třetin Američanů totiž bude hodnocen právě podle této války.

Jen necelá pětina soudí, že rozhodující je, jak čelil terorismu, což samo o sobě rozbíjí Bushovu tezi, že hlavní frontou tohoto boje je Irák. Válka, která vytvořila bojiště tam, kde předtím nebylo, polyká měsíčně již šest miliard dolarů (143 mld. Kč) a hatí Bushovy domácí reformní plány, zejména na další snižování daní.

V kontextu s domácími neúspěchy Bílého domu - pomalá pomoc obětem hurikánu, tajné odposlechy či prozrazení agentky CIA - nahlodávají pochybnosti soudržnost jeho republikánů v Kongresu a řada z nich ve volebním roce 2006 už zohledňuje nálady voličů.

Zlé zprávy přicházejí i z Afghánistánu, kde se čtyři a půl roku po svržení Tálibánu výrazně zhoršuje bezpečnostní situace, a také z Íránu, který jde do konfrontace s OSN kvůli svému jadernému programu.