Článek
Od rakety se po zprvu úspěšném startu neoddělil druhý stupeň, který se pak spolu s třetím stupněm a družicí zřítil do Severního ledového oceánu severně od Grónska. Podle ESA selhal zřejmě palubní počítač řídící let, protože nedal pokyn k oddělení druhého stupně, když ten spálil všechno své palivo. Celá soustava pak nemohla dosáhnou oběžné dráhy a zřítila se.
Pro Rusko i pro Evropskou vesmírnou agenturu (ESA) je to nepříjemný neúspěch: ESA očekávala, že družice CryoSat bude nejméně tři roky měřit radarem tloušťku vrstev zalednění u obou zemských pólů, pro Rusko to představuje už několikáté selhání komerčního využití přebudovaných vojenských raket.
Příliš mnoho závad
Letos v červnu neuspělo dlouho očekávané vypuštění "sluneční plachetnice" raketou z ruské ponorky v Barentsově moři. Zařízení vyvinuté americkým soukromým sdružením mělo rozložit velkou plachtu a vyzkoušet, zda předpokládaný pohon "slunečním větrem", tedy fotony a dalšími částicemi vyzařovanými Sluncem, opravdu funguje.
V pátek pak nepříliš úspěšně dopadl pokus otestovat "vesmírný padák" nazvaný Demonstrator, vyvíjený společně s ESA a EADS (European Aeronautic Defence & Space Co.) pro bezpilotní dopravování nákladů z mezinárodní stanice ISS na Zem.
Zařízení odpálené z ruské ponorky se sice do vesmíru údajně dostalo, ale pak s ním vědci ztratili kontakt a nyní se hledá "někde v prostoru Kamčatky". Předchozí dva pokusy o vypuštění Demonstratoru přitom zcela selhaly.
Ruská raketa Rokot (Hřmot) je původně vojenská, odvozená od mezikontinentální balistické střely RS-18 určené k přepravě jaderných hlavic na cíl. Po ukončení studené války byly rakety přebudovány pro mírové účely. První komerční let Rokotu se uskutečnil v březnu roku 2002. Řada startů byla úspěšných, například v červnu 2003 raketa vynesla na oběžnou dráhu i českou vědeckou družici Mimosa.