Stasi shromažďovala systematicky informace k Ratzingerovi, k církevněpolitickým situacím a k určitým bodům jeho kariéry. Prý hledala také přitěžující dokumenty z jeho mládí v době třetí říše, ale žádné nenašla.

První záznam v aktech má datum 26. dubna 1974, kdy agent Birke informuje nadřízeného, že "R. (jak je Ratzinger kódově označován) pobýval v NDR v semináři v Erfurtu". V roce 1979 byla založena zpráva agenta Georga, podle níž "se ve Vatikánu mluví o tom, že R. přejde místo přestárlého kardinála Sepera do čela Kongregace pro otázky víry".

O dva roky později, 25. listopadu 1981, papež Jan Pavel II. jmenoval Ratzingera skutečně do této funkce. Stasi rovněž správně vyhodnotila postavení Ratzingera v církvi, když v 80. letech konstatovala, že "platí ve Vatikánu po papeži a státním tajemníkovi Casarolim za třetího nevlivnějšího politika a vedoucího ideologa".

Přátelství s Wojtylou

Od poloviny 70. let si Stasi všimla úzkého přátelství Ratzingera s polským kardinálem Karolem Wojtylou. Ratzinger se později velmi zasazoval za jeho volbu papežem. Wojtyla ho pak podle dokumentů "v roce 1980 pověřil organizací církevní podpory z Německa pro kontrarevoluční vývoj v Polsku". 

Stasi usoudila, že Ratzinger "je ve Vatikánu považován za nejtvrdšího odůrce komunismu. Jelikož jako šéf kongregace víry může útočit ostřeji než papež, připadá mu úkol zvyšovat svůj vliv na antikomunistické směřování církve, zejména v Latinské Americe".