„Pokračující vysoké vojenské výdaje ve světě vyvolávají vážné obavy,“ prohlásil ředitel správní rady SIPRI Jan Eliasson, „podkopávají hledání mírových řešení konfliktů ve světě.“ Výdaje na zbrojení začaly růst v roce 1999 a rychle stoupaly do roku 2011, pak se udržovaly na stejné úrovni, ale loni opět mírně vzrostly. Výdaje na armádu tak nyní představují 2,3 celosvětového HDP, tedy 230 dolarů na každého člověka.

K vysokým výdajům výrazně přispěly Spojené státy, které daly na obranu 610 miliard dolarů, což je více, než činily dohromady investice sedmi následujících států. Výdaje v USA však meziročně nevzrostly. Specialistka SIPRI Aude Fleurantová ale varovala, že v letošním roce by se měly zvýšit: „Trend klesajících vojenských výdajů v USA, který začal v roce 2010, skončil. Americké vojenské výdaje v roce 2018 výrazně stoupnou kvůli nárůstu vojenského personálu a modernizaci konvenčních a jaderných zbraní.“

Výdaje na obranu
20172016státvýdaje (mld. USD) podíl na světových výdajích (%)
11USA610 35
22Čína22813
34Saúdská Arábie69,44
43Rusko66,33,8
56Indie63,93,7
65Francie57,83,3
77Velká Británie47,22,7
88Japonsko45,42,6
99Německo44,32,5
1010Jižní Korea39,22,3
1113Brazílie29,31,7
1211Itálie29,21,7
1312Austrálie27,51,6
1414Kanada20,61,2
1515Turecko18,21,0

V Rusku pokles o pětinu

V Rusku, které je nadále na třetím místě, ale vojenské výdaje poprvé od roku 1998 klesly, a to o celou pětinu na 66 miliard dolarů. Podle expertů stockholmského ústavu příčinou poklesu o 13,9 miliardy není jen změna kurzu, nýbrž krize ruské ekonomiky. „Modernizace armády je v Rusku dál prioritou, avšak ekonomické problémy, které země prožívá od roku 2014, zbrojní rozpočet omezují,“ vysvětlil expert SIPRI Siemon Wezeman. Kvůli strachu z Ruska přitom stouply výdaje na obranu ve střední Evropě o 12 procent a v západní o 1,7 procenta. Jako střední Evropu SIPRI označuje někdejší komunistický východní blok včetně Balkánu a Pobaltí.

SIPRI též připomíná závazek členských zemí NATO zvýšit výdaje na obranu, takže všech 29 členských zemí včetně USA dalo na obranu 900 miliard dolarů, což představuje polovinu vojenských výdajů v celém světě.

Přehlídka lodních střel před vstupem do Zakázaného města

Přehlídka lodních střel před vstupem do pekingského Zakázaného města

FOTO: Jason Lee, Reuters

Na druhém místě co do množství financí vložených do ozbrojených sil zůstává Čína. Její výdaje na armádu podle SIPRI v roce 2017 stouply o 5,5 procenta na odhadovaných 228 miliard dolarů. Experti jsou ale přesvědčení, že čínské zbrojní investice jsou ve skutečnosti značně vyšší, než oficiálně uvádí vláda.

„Napětí mezi Čínou a mnoha jejími sousedy vede k pokračujícímu nárůstu vojenských výdajů v Asii,“ uvedl analytik SIPRI Siemon Wezeman. Indie dala na armádu 63,9 miliard dolarů, což představuje nárůst 5,5 procenta, Jižní Korea 39,2 miliardy, což představuje nárůst 1,7 procenta.

Saúdská Arábie předstihla Rusko

Zpráva SIPRI rovněž konstatuje, že celkově loni vzrostly zbrojní výdaje na Blízkém východě, v subsaharské Africe, v Jižní Americe, v centrální, jižní a východní Asii a rovněž v západní a střední Evropě. V oblasti Blízkého východu stouply vojenské výdaje o 6,2 procenta, k čemuž přispěly hlavně rozsáhlé nákupy zbraní v Saúdské Arábii, kde výdaje stouply o 9,2 procenta na 69,4 miliardy dolarů a země je tak třetí v žebříčku. V Íránu vzrostly výdaje na obranu o 19 procent a v Iráku o 21 procent. Navzdory nízkým cenám ropy ozbrojené konflikty a soupeření v oblasti Blízkého východu přispěly k růstu vojenských výdajů v oblasti. Země tam dávají na obranu v průměru 5,2 procenta svého HDP, což je nejvíce na světě.

V Africe výdaje na obranu poklesly celkově o půl procenta, přičemž pokles pokračuje už třetím rokem. Poklesly i vojenské výdaje ve Střední Americe a v Karibiku a to o 6,6 procenta, protože Mexiko je snížilo o 8,6 procenta. Naopak v Jižní Americe výdaje vzrostly o 4,1 procenta kvůli patnáctiprocentnímu nárůstu vojenských výdajů v Argentině a nárůstu v Brazílii o 6,3 procenta.