Porodnost v Česku prudce klesá

„Klesá počet žen v reprodukčním věku. Do věku nejvyšší intenzity plodnosti mezi 25 a 35 lety vstupují ženy z nejslabších ročníků 90. let 20. století,“ vysvětlila jednu z příčin demografka Jiřina Kocourková, vedoucí katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Nejvíce dětí se narodilo za posledních třicet let v roce 2008. Podle statistik přišlo v Česku na svět 119 585 dětí. Loni to bylo pouze 91 tisíc, což je nejméně od roku 2002.

Přibývá zároveň žen, které mají první dítě až po pětatřicítce, nebo dokonce po čtyřicítce. Zatímco v roce 2012 byl jejich podíl 8,7 procenta všech rodiček, o deset let později je to už přes 11 procent. Třetina porodů připadá na ženy ve věku 30 až 34 let.

Stále častěji mají ženy jen jednoho potomka. S vyšším věkem se kvalita vajíček snižuje. Mnohé páry tak nemají na výběr, početí se jim nedaří a hledají pomoc přes umělé oplodnění.

„Plodnost ženy významně a skokově klesá po 40. roku života,“ upozornil přednosta gynekologicko-porodnické kliniky FN Bulovka Martin Zikán. Ideální je věk mezi osmnácti a třiceti lety. „Věk je tedy hlavním faktorem, který určuje šanci na snadné a rychlé otěhotnění. Dalším důležitým faktorem je také nadváha a obezita, které šanci otěhotnět výrazně snižují,“ dodal.

Ženy se porodem ve vyšším věku vystavují riziku vysokého tlaku nebo těhotenské cukrovky.

„Průměrný věk žen, které se na naše kliniky obrací, stále roste. Nejčastěji k nám přichází ve 36 letech. Mnohým umíme pomoci, už ale nestihnou mít tolik dětí, kolik by si přály,“ uvedl Pavel Otevřel, vedoucí lékař Reprofitu a vědecký sekretář Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti.

V roce 2021 připadalo na jednu ženu 1,83 dítěte a za loňský rok to bude zhruba 1,5. V přepočtu se tak narodí asi o 17 tisíc dětí méně.

S neplodností se v Česku potýká pětina párů, které si přejí otěhotnět. Pokud žena nemůže rok otěhotnět, měla by vyhledat odbornou pomoc.

Dvacátníci a třicátníci více přemýšlí nad budoucností. Nejistota i rostoucí náklady na život mají silný vliv na odložení těhotenství. Statistiky porodnosti odráží finanční situaci mladých rodičů a dostupnost bydlení.

„To se od roku 2021 výrazně zhoršilo – růst cen energií, růst nákladů na bydlení, zhoršená dostupnost bydlení, zastavení růstu platů, zvýšená ekonomická nejistota. Tento negativní efekt zatím přetrvává,“ zdůraznila Kocourková.

Výjimkou nesou podle Otevřela ale ani obavy z války nebo klimatické krize. Přirozeně odkládají ženy těhotenství i kvůli vysokoškolskému studiu nebo cestování.

Výzkumy potvrzují, že Češi reagují na změny podmínek velmi citlivě. Oživení by ale mohlo nastat už příští rok, pokud se bude ekonomická situace zlepšovat. Páry, kterým se nedaří otěhotnět, by se měly obrátit na lékaře zhruba po půl roce marného snažení, nikoliv až po letech.

S výhledem stárnutí silných populačních ročníků, které odejdou do penze, je nízká porodnost vážný celospolečenský a ekonomický problém.