Advokáti distributorů a obětí u soudu již dříve německé firmě vytkli, že přes své velké pravomoci nikdy nekontrolovala samotné implantáty a spokojila se s kontrolou dokumentace kolem jejich výroby a distribuce. Německá firma vinu vždy odmítala.

Také francouzská prokuratura v roce 2013 připustila, že firmu asi nelze odsoudit k odškodnění. Poukazovala na to, že až v důsledku aféry PIP se připravilo nové nařízení EU, které zavádí povinnost provádět namátkové kontroly konkrétních výrobků.

„Když takové nařízení potřebujeme, nemůžeme vyčítat firmě TÜV porušení povinností,“ řekl tehdy prokurátor.

V prosinci 2013 byl zakladatel firmy PIP Jean-Claude Mas odsouzen za výrobu vadných prsních implantátů ke čtyřletému vězení. Kratší tresty vězení si vyslechli čtyři další zaměstnanci zaniklé firmy. Podle soudu se dopustili podvodu, když pro implantáty používali nestandardní silikonový gel vlastní výroby, který nebyl oficiálně schválen a byl pro ženy nebezpečný.

V Česku mělo implantáty přes 2000 žen

Podle odborníků měl produkt PIP chabou mechanickou odolnost a obsahoval látky, které mohly dráždit tkáň. Také hrozba protržení byla ve srovnání s podobnými silikonovými výrobky větší.

V souvislosti s implantáty od společnosti PIP, které si po celém světě pořídilo zhruba 300 tisíc žen, se objevily i dohady, že tyto výrobky podporují vznik rakoviny. To se ale nepotvrdilo. Skandál kolem implantátů nicméně vyvolal v roce 2011 paniku. Paříž tehdy doporučila ženám, které dostaly silikonové výplně od této společnosti, aby si je nechaly raději vyjmout.

V České republice mělo implantáty PIP více než 2000 žen. Ministerstvo zdravotnictví jim doporučilo výměnu a valná většina žen ji také podstoupila.