Vídeňský Hofburg, sídlo prezidentů, je totiž už několik měsíců osiřelý, protože Heinzi Fischerovi (78) počátkem prázdnin vypršel po 12 letech jeho dvojí mandát. Nástupce se však nedočkal, protože květnový souboj mezi Alexandrem van der Bellenem (72), bývalým šéfem parlamentního klubu Zelených, a kandidátem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem (45) skončil bez vítěze. I když van der Bellen zřejmě získal ve 2. kole víc hlasů než jeho konkurent.

Důvodem byla skutečnost, že obálky voličů hlasujících korespondenčně byly otevřeny dříve, než skončily volby, což je proti volebnímu zákonu.

Bez hlavy státu nevznikne vláda

Ministr vnitra Wolfgang Sobotka z Lidové strany (ÖVP) chybu úředně označil jako rozpory při korespondenční volbě a stanovil nový termín volby na 2. října.
První říjnovou neděli vše probíhalo v poklidu, ale jen do okamžiku, když se zjistilo, že některé volební obálky vinou mizerného lepidla nebyly řádně uzavřené, takže hlasovací lístky uvnitř byly posuzovány jako neplatné.

Kolo sice opět těsně vyhrál van der Bellen (zprávy informovaly zhruba o 30 tisících rozdílových hlasů), ale Hoferova strana podala protest k ústavnímu soudu a ten stanovil nový termín – neděli 4. prosince. Protože prezidentský úřad nesmí zůstat opuštěn, museli mezitím formálně převzít roli hlavy státu tři členové prezidia Národní rady (parlamentu).

Pikantní na celé situaci přitom je, že jedním z nich je právě Hofer. Reálně politicky vzato potřebuje Rakousko prezidenta zejména proto, že ten pověřuje politika, který sestaví vládu. Tu současnou tvoří velká koalice sociálních a křesťanských demokratů (SPÖ a ÖVP), o níž se říká, že by nemusela vydržet do voleb na podzim 2018, a prezident by při hledání nové vlády citelně chyběl.

S velkým napětím byl očekáván čtvrteční poslední TV duel, v němž překvapení diváci uslyšeli obvinění van der Bellena, že byl prý komunistickým špiónem. Hofer byl zas varován, aby si nezahrával s ohněm, když nadhazuje možnost odchodu Rakouska z EU.

Zatímco Hofer vyvolával spor kolem kapitulace nacistického Německa 8. května 1945 a za den největší radosti označil 26. říjen 1955, kdy „Rakousko konečně nebylo obsazeno“, van der Bellen se prezentoval jako kandidát podporovaný širokými vrstvami a zdůraznil, že na tuto „nadstranickost“ chce sázet i v křesle prezidenta.

Čeká se výsledek hodně natěsno

Poslední průzkumy voličské přízně nedávají jasný obraz situace. Od září se držel v čele Hofer před van der Bellenem. V průzkumu Gallupova ústavu z poloviny listopadu vedl stále Hofer (52 procent) před protikandidátem (48 procent).

Zároveň jiná agentura pro televizi ATV a noviny Heute oznámila vedení van der Bellena (51) před Hoferem (49). Podobně dopadl průzkum z 29. listopadu. Prognóza volby je tedy krajně nejistá. Seriózně lze podle expertů jen předpovědět, že půjde opět o velmi těsný výsledek. Od včerejška už nesmějí být zveřejňovány žádné průzkumy.

V neděli tedy půjde hlavně o rozhodnutí voličů, kteří na poslední chvíli mění volené strany, a také o hlasy těch, kdo k volbám moc nechodí, ale nyní přijdou. Otázkou také je, kdo více oslovil prvovoliče. Podle deníku Österreich je ve výhodě spíš Hofer, pro nějž se vyjadřují tzv. rozzlobení podobně jako v nedávných volbách v USA.

A protože volit lze i dopisem, snažili se oba kandidáti získat voliče mezi Rakušany v zahraničí – jde až o půl miliónu hlasů. List Der Standard tvrdí, že právě oni budou „rozhodujícím jazýčkem na vahách“.