Šlo o pokus zapálit fotbalový stadión, pašovat zbraně, dostat se do Sýrie a tam se připojit k džihádistům. O týden dříve se přívrženci IS přihlásili k odpálení rakety z pásma Gazy, která dopadla na jihoizraelský Sderot.

Trojice podezřelých chtěla zapálením stadiónu ve své arabsko-izraelské vesnici zabránit vystoupení zpěváka při muslimském svátku, což bylo podle ní v rozporu s vírou. Akce připomíná počínání bojovníků samozvaného chalífátu, i když tam by se zřejmě žhářství neobešlo bez krveprolití.

Zmíněné události svědčí o tom, že IS je pro radikály přinejmenším inspirací. Židovský stát už před časem zvýšil bezpečnostní opatření, aby členové arabské menšiny nemohli odcházet do bojů v Sýrii a Iráku a po návratu páchat teroristické činy.

Lídr hnutí Hizballáh Hassan Nasraláh.

Lídr hnutí Hizballáh Hassan Nasraláh

FOTO: Aziz Taher, Reuters

Přesto IS není mezi hlavními hrozbami pro Izrael, jak to v souvislosti s nedávným židovským Novým rokem definoval list The Jerusalem Post. A to ani v souvislosti s ostřelováním Sderotu, k němuž se přihlásila skupina Afhad aš-Šabába, složená ze stoupenců IS. Izrael ale odpověděl palbou z tanků na cíle Hamásu.

 Osvědčená taktika

Taktiku útoků proti Izraeli, na něž židovský stát odpoví většinou ostřelováním palestinského hnutí, praktikovali stoupenci chalífátu v pásmu Gazy už delší dobu. Podle médií tak zabili dvě mouchy jednou ranou – útočili na nenáviděné Židy a odvetné údery poškozovaly Hamás, který IS považoval za málo radikální a příliš světský a s nímž soupeřil o vliv v Gaze.

Situace se ale pomalu mění. Chalífát se v Gaze podle všeho začíná prosazovat a část radikálního hnutí s ním už spolupracuje. Proto mnozí muži z IS, kteří operují na Sinajském poloostrově, podle izraelské vojenské rozvědky mohli absolvovat výcvik v táborech Hamásu, jehož část je navíc zásobuje zbraněmi i financemi.

Židovský stát ale v teroristech nedělá rozdíly – ať už jde o útočníky s noži či auty, kteří napadají Izraelce, vojáky i civilisty na Západním břehu Jordánu, nebo pašeráky zbraní či bojovníky IS, který podle některých spekulací stojí za „nožovou intifádou“.

Tisíc raket denně

Za největší hrozbu ze všech nepřátelských hnutí a skupin považuje šíitský Hizballáh, který má podle odhadů ve své výzbroji 130 tisíc raket a střel nejrůznějšího druhu a může se pokusit zasáhnout cíle prakticky kdekoli v Izraeli.

Experti navíc tvrdí, že muži z šíitského hnutí jsou schopni odpálit až tisíc raket denně. Devastace, kterou by tak mohli podle vojenských odborníků způsobit, se nedá srovnat s ničím, co Izraelci při konfliktech a válkách v minulosti zažili.

Členové hnutí Hizballáh během procesí v jižním Libanonu.

Členové hnutí Hizballáh během procesí v jižním Libanonu.

FOTO: Ali Hashisho, Reuters

Hnutí je zatím plně pohlceno válkou v Sýrii, kde po boku armády loajální prezidentu Bašáru Asadovi bojuje na sedm tisíc jeho ozbrojenců. Přesto právě Hizballáh přiměl Izrael k vojenským úderům na syrském území – i když židovský stát jinak do syrské války nezasahuje.

Většina z nich mířila na konvoje se zbraněmi pro jednotky Hizballáhu, které v Sýrii bojují po boku armády podporující prezidenta Asada.

Zásobování šíitského hnutí íránskými zbraněmi je pro Izraelce nepřijatelné. Všechny své akce v Sýrii koordinují se západní koalicí vedenou USA i s Ruskem, i když sdílení zpravodajských informací s Moskvou prý ovlivňuje její spojenectví s Teheránem.