Hlavní obsah

Téměř 1850 životů si vyžádal hraniční režim NDR, tvrdí studie

Politika přísné ochrany hranic ze strany bývalého východoněmeckého režimu připravila o život nejméně 1841 lidí. Vyplývá to z nejnovější analýzy, kterou tento týden zveřejnila Alexandra Hildebrandtová z muzea berlínské zdi u někdejšího hraničního přechodu Checkpoint Charlie. Berlínskou zeď začal východoněmecký komunistický režim stavět přesně před 55 lety 13. srpna 1961.

Článek

Muzeum statistiku úmrtí mezi lety 1945 a 1989 pojímá poměrně široce a zahrnuje do ní všechny oběti berlínské zdi i celostátní hranice mezi západním a východním Německem, a to včetně východoněmeckých pohraničníků nebo sovětských vojáků, kteří se pokusili uprchnout na Západ.

Počítá třeba také příslušníky východoněmecké pohraniční stráže, kteří spáchali sebevraždu, nebo občany Německé demokratické republiky (NDR), kteří zemřeli při snaze dostat se z komunistického státu přes středoevropské země a Jugoslávii do západní Evropy.

Při útěku zemřelo dítě

K takovým patřil i v roce 1983 teprve šestiletý Steffen Anders, jehož na cestu za svobodou vzali jeho rodiče. „Dne 25. srpna 1983 zatkly československé bezpečnostní orgány na hranici ČSSR a Maďarska dvojici občanů NDR. Ti se rozhodli kvůli problémům s bydlením, jakož i kvůli iluzorním představám o životních podmínkách ve Spolkové republice Německo (SRN) nezákonně opustit NDR a dostat se přes Československo a Maďarsko do Jugoslávie, aby odtud pokračovali do SRN,” cituje Hildebrandtová z úřední zprávy.

„Aby svůj záměr uskutečnili, vydali se z Komárna východním směrem až k řece Váh, kterou přeplavali v domnění, že jde o hraniční řeku Dunaj. Přitom proud unesl jejich dítě, které utonulo,” konstatuje stroze úřední záznam k událostem ze 23. srpna 1983.

Rodiče zatkla policie

Rodičům Steffena se podařilo dostat na druhý břeh, své dítě ale už nenašli. O překročení hranice do Maďarska se pokusili znovu 25. srpna. Tentokrát je zatkla policie, která také o tři dny později našla mrtvolu jejich dítěte. Steffen byl údajně na přání svých rodičů pohřben v Komárnu.

Případ, který se muzeu podařilo zdokumentovat letos, je jen jedním z mnoha. Hildebrandtová přitom očekává, že počty mrtvých dále porostou. Zejména statistika sovětských vojáků, kteří zahynuli při snaze dostat se ze sovětské okupační zóny a posléze východního Německa na Západ, je podle ní neúplná.

Reklama

Výběr článků

Načítám