Článek
Státy jsou rozděleny do tří skupin, z nichž první zahrnuje země splňující standardy amerického a mezinárodního práva. Ve druhé skupině jsou země, které o to usilují a ve třetí jsou země, jež standardům neodpovídají ani se o to nesnaží.
Důvodem přesunu Uzbekistánu je fakt, že tato země praktikuje nucenou práci na bavlníkových plantážích, což dělá i Turkmenistán. Ve třetí skupině je také Sýrie. Zpráva konstatuje, že téměř všichni účastníci tamního konfliktu do bojových jednotek najímají děti.
Ve třetí skupině je 27 zemí - vedle Uzbekistánu či Barmy také Džibutsko, Papua Nová Guinea, Surinam a Súdán. Prezident Barack Obama má 90 dní na to, aby rozhodl, zda proti těmto zemím budou zavedeny sankce. Spojené státy ale sankce většinou nezavádějí z bezpečnostních důvodů, uvedla agentura AP.
Thajsko se polepšilo
Ze třetí do druhé skupiny se naopak dostalo Thajsko, i když jsou tam stále případy nucené práce. Země ale začala pašeráky lidí trestat a její vláda lobbovala za lepší postavení na americkém seznamu, protože se nacházela ve skupině zemí, kde je i Severní Korea nebo Sýrie. Případy nucené práce jsou v Thajsku zejména v odvětví rybolovu. Díky vyšetřování tam bylo osvobozeno z otrocké práce na 2000 lidí.
Z hlediska obchodování s lidmi je posuzováno 188 zemí. Americký ministr zahraničí John Kerry dokument označil za pokus obrátit pozornost veřejnosti na povahu a rozsah fenoménu obchodování s lidmi, který z finančního hlediska představuje 150 miliard dolarů (3,7 biliónu Kč).
Loni Spojené státy přeřadily ze třetí do druhé skupiny také Malajsii a Kubu. Po zveřejnění zprávy ale ochránci lidských práv a někteří poslanci prohlásili, že rozhodnutí nesouvisí se situací v těchto zemích, ale s politikou. Objevily se také informace, že američtí diplomaté přiměli úředníky, aby zkreslili situaci na Kubě a v několika dalších zemích, například v Číně, Indii, Mexiku, Malajsii a v Uzbekistánu.