Po přísunu uprchlíků z Luhanska a Doněcku začala v hlavním městě Ukrajiny a jeho okolí vznikat takzvaná kolektivní centra. Tábory pro uprchlíky pomáhají budovat i zahraniční humanitární organizace.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Předělávají se polorozpadlé budovy škol, sanatoria či dětské tábory, nebo uprchlíky ubytovávají v pokojích hotelů, jež propůjčila města. Boji postižení Ukrajinci si to totiž namířili do metropole, aby si zajistili alespoň nějakou obživu.

ADRA rozdala 2,5 miliónu korun

„Když přijdete do Kyjeva, vypadá to na oko jako jakékoli jiné prosperující město. Multiplexy, luxusní obchody a nákupní centra, kde se to před Vánoci hemžilo lidmi. Jenomže 45 tisíc ze zhruba tří miliónů obyvatel jsou uprchlíci, kteří zoufale hledají práci a střechu nad hlavou,“ popisuje realitu metropole Ukrajiny Ondřej Martínek z humanitární organizace ADRA.

Muž v troskách domu v Doněcku

Muž v troskách domu v Doněcku

FOTO: Antonio Bronic, Reuters

Ta těmto lidem na konci roku začala rozdělovat 2,5 miliónu korun na opravy domů, nákup kotlů na tuhá paliva, zateplení a energie.

„Dlužili za plyn a elektřinu, kterou jim bez milosti chodili zaměstnanci společností odstřihnout, ať byla jakákoli zima. Podmínky, ve kterých desetitisíce lidí v Kyjevě a okolí žijí, jsme viděli na vlastní oči. Byl to otřesný, strašně smutný pohled,“ řekl Martínek.

„Muži často zůstávají v místech bojů a ženy jsou v Kyjevě s dětmi. Snaží se shánět práci, udržet střechu nad hlavou, zajistit aspoň trochu tepla a jídlo. Stále pláčou. Myslím, že ještě další jedna generace matek a dětí si ponese tuto smutnou zkušenost po celý svůj život,“ míní dobrovolník.

Dvaaosmdesátiletý Nikolaj ve svém zničeném bytě v Doněcku.

Dvaaosmdesátiletý Nikolaj ve svém zničeném bytě v Doněcku.

FOTO: Stringer, Reuters

Stačí jen nahlédnout do jednoho z bytů v paneláku na velkém sídlišti. „V bytě 1 kk tu žije babička, teta a matka se třemi dětmi. V kuchyni není ani kohoutek, stěny jsou zčernalé, byt je ve strašném stavu. Mají tam zimu, věci v taškách. Na posteli spaly děti, ženy na lavicích v kuchyni a na zemi. Otec rodiny zůstal s dědou v Doněcku,“ popsal podmínky jedné z uprchlických rodin Martínek.

Aby mohly alespoň v těchto otřesných podmínkách zůstat, musí platit nájem, který se rovná výši měsíčního platu. „Jak to tak bývá, jsou tu dobrovolníci, kteří pomáhají. Lidé, kteří často mají sami málo a ještě uprchlíky jen tak ubytovávají u sebe doma. Ale také ti, kdo se na tragické situaci druhých snaží vydělat a nastavili neuvěřitelně vysoké nájmy. Jenže uprchlíci často nemají na výběr,“ smutně konstatuje pracovník ADRA.

Do ukrajinského Slavjansku dorazil konvoj pěti kamiónů s nákladem oblečení a střešní krytiny – celkem sto tun české pomoci. Tu společně s ADRA vypravila organizace Člověk v tísni.