Hlavní obsah
Poslanec ODS Marek Benda na schůzi Poslanecké sněmovny. Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Poslanci se u volebního zákona zasekli na přidělování mandátů

Původní shoda stran na podobě nového volebního zákona pro říjnové volby dostala vážnou trhlinu. Poslanci v ústavně právním výboru se totiž při jeho středečním projednávání zasekli na metodě přidělování mandátů v tzv. druhém skrutiniu.

Poslanec ODS Marek Benda na schůzi Poslanecké sněmovny. Foto: Michal Kamaryt, ČTK
Poslanci se u volebního zákona zasekli na přidělování mandátů

V něm se budou rozdělovat sněmovní křesla, která zůstala po prvním přepočtu hlasů voličů na mandáty podle výsledku voleb. Předmětem sporu se stal návrh šéfa výboru Marka Bendy (ODS), aby strany rozhodly samy o krajích, ve kterých partaj získá poslance v druhém kole přepočtu. Bendův návrh prošel ve výboru jen těsně. Proti hlasovali zástupci STAN, Pirátů, KSČM a ČSSD.

„Právě kvůli Bendovu návrhu se může stát, že zákon neschválí Senát, a budeme muset hledat jiné řešení,“ řekl Právu šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka.

To by ohrozilo jeho přijetí v květnovém termínu, protože na znění volebního zákona se musí shodnout obě komory.

Podle Pirátů a Starostů je Bendův návrh protiústavní, protože odporuje principu přímého volebního práva. Kritizují, že při dodatečném přidělování mandátů se nebude přihlížet k voličské podpoře, ale přednost dostanou ti, kteří jsou loajální k vedení strany.

„Doufám, že v zákoně nebude lidová tvořivost, kterou vymýšlejí někteří poslanci, že by o tom, kdo bude zvolen poslancem, rozhodovali šéfové stran,“ prohlásil Pirát Jakub Michálek.

Jak řekl Právu europoslanec za STAN Stanislav Polčák, mají dvě varianty, kdy by podle jedné se mandáty přidělovaly v druhém kole podle největšího zbytku hlasů dosaženého pro tu kterou stranu v kraji, nebo že by strany předložily ještě před volbami kandidátku pro druhé skrutinium, jako je tomu v Rakousku.

Benda: Kritika Pirátů je hloupost

Benda považuje kritiku za hloupost, protože o mandátech nebudou rozhodovat šéfové stran. „Ti určí jen regiony, do kterých budou mandáty přiděleny,“ prohlásil v ČT s tím, že strany tak získají poměrné a plošné zastoupení pro Česko a mohou rozhodnout, který náhradník z kterého kraje se stane poslancem.

Musí to být podle něho ten, kdo v daném kraji byl první na pásce. „Nevidím nic problematického na tom, jestli se o mandátu rozhodne mechanickým přepočtem, nebo jestli to řekne politický subjekt,“ dodal Benda.

Připomněl, že tento systém existoval do roku 1998 a nikdy nebyl zpochybněn ani Ústavním soudem. Odkázal na 90. léta, kdy o pořadí kandidátů v druhém kole rozhodly strany bez ohledu na to, kolik kdo získal hlasů od voličů. Tak se do Sněmovny dostali třeba Miroslav Kalousek, Stanislav Gross nebo Miloš Melčák, který se později proslavil tím, že umožnil vznik vlády Mirka Topolánka a byl za to vyloučen z ČSSD.

Jak řekl Marek Výborný (KDU-ČSL), návrh zákona, který prošel výborem, dává v důsledku lehké zvýhodnění úspěšnějším stranám na úkor těch méně úspěšných. „Je to jen v řádu několika málo jednotek mandátů,“ prohlásil.

Výhrady i právníci

Výhrady k možnosti, že by do druhého skrutinia mohly zasahovat stranické sekretariáty, mají také odborníci na ústavní právo. „Pokud by volební zákon stanovil, že o obsazení mandátů ve druhém skrutiniu voleb do Sněmovny rozhodují na základě volné úvahy orgány politických stran, šlo by o úpravu rozpornou s principem přímého volebního práva,“ napsali Marek Antoš a Jan Wintr šéfce sněmovní komise pro Ústavu Kateřině Valachové (ČSSD).

„Z toho důvodu také považujeme za velmi pravděpodobné, že by ji ÚS zrušil pro rozpor s ústavním pořádkem,“ tvrdí a varují, že návrh k ÚS by mohl podat po volbách jakýkoli dotčený volič.

V dalších bodech se poslanci shodli. Volby by měly proběhnout ve 14 obvodech kopírujících kraje. Podporu nezískal návrh ANO, aby se volilo ve dvou krajích: v Čechách a na Moravě a Slezsku. Na rozdíl od stran, kterým bude stačit pro Sněmovnu dál pět procent hlasů, dvoučlenné koalice by musely dosáhnout na osm a vícečlenné na 11 procent.

O co se přou politici

V navrženém systému zůstávají po prvním přepočtu zbytky hlasů pro strany, za které již nemohl být přidělen mandát. Všechny takto zbylé hlasy se převádějí do druhého skrutinia, v němž jde o to, jak je rozdělit mezi jednotlivé strany, které prošly do Sněmovny.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků