Hlavní obsah
Logo Starostů a nezávislých Foto: Jan Handrejch, Právo

Starostové a nezávislí vyrostli z regionálního hnutí

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) se původně soustředilo zejména na politiku na úrovni obcí. Po roce 2009 však i díky dlouholeté spolupráci s TOP 09 začalo pronikat i na celostátní úroveň. Od roku 2019 stojí v čele hnutí Vít Rakušan.

Logo Starostů a nezávislých Foto: Jan Handrejch, Právo
Starostové a nezávislí vyrostli z regionálního hnutí

Starostové a nezávislí se v roce 2009 vyvinuli z uskupení Nezávislí starostové pro kraj, které se zaměřovalo zejména na Zlínský kraj. Předsedu Josefa Zíchu ve stejném roce vystřídal Petr Gazdík.

Hnutí tehdy zahájilo úzkou spolupráci s nově vzniklou stranou TOP 09, a to na všech úrovních politiky v České republice. Podpora ze strany Starostů byla zdůrazněna i v logu začínající strany. Spolupráce TOP 09 a STAN trvala do roku 2016, avšak v některých volbách vystupovaly strany jednotně i poté.

Miroslav Kalousek, Karel Schwarzenberg a Petr Gazdík s logem strany  v červenci 2009

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

STAN má blízko také k hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK), které plní pozici krajské organizace Starostů a nezávislých.

Podle hodnotového desatera vychází program STAN „z kořenů judaisticko-křesťanské morálky Evropy“. Podobná slova lze nalézt také v dokumentech TOP 09. Starostové se hlásí k ideálům otevřenosti, rovnosti mužů, žen a příležitostí, zastávají svobodu vyznání ve státě, v němž církev nemá žádný podíl na moci.

V desateru také vytyčili záměr obsazovat veřejné funkce sebevědomými lidmi, kteří dokážou nést zodpovědnost za sebe i společnost.

Vedení a lídr

Podle stanov je nejvyšší orgánem hnutí celorepublikový sněm. Má být svoláván zpravidla každoročně, vždy však alespoň jednou za dva roky. Sněm mimo jiné volí předsedu, 1. místopředsedu, řadové místopředsedy a některé další členy předsednictva. Jeho součástí jsou také zástupci poslaneckého a senátorského klubu, pokud STAN takové kluby má.

Vít Rakušan po svém zvolení předsedou STAN v roce 2019

Foto: Jan Handrejch, Právo

V roce 2019 byl předsedou zvolen Vít Rakušan, poslanec a dřívější místopředseda STAN. V letech 2010–2019 řídil z pozice starosty svůj rodný Kolín. Mezi lety 2017 a 2019 současně zastával funkce starosty, zastupitele Středočeského kraje a poslance. Na post hlavy obce rezignoval, když se stal předsedou STAN, ponechal si však křeslo kolínského zastupitele.

Podle své osobní webové stránky zastává jednoduchý a moderní stát, který občanům slouží a nepřekáží. Hlásí se k odkazu prvního prezidenta ČR Václava Havla.

Historie Starostů

V červnu 2009 STAN, tehdy ještě bez spolupráce s TOP 09, zamířili do voleb do Evropského parlamentu, sestavili kandidátní listinu STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ – VAŠE ALTERNATIVA. Obdrželi však jen 2,28 % platných hlasů a na žádný mandát nedosáhli.

O rok později do sněmovních voleb vstoupilo 14 zástupců STAN na kandidátní listinu TOP 09. Stranu podpořilo 16,7 % voličů, stala se tak třetí nejsilnější za ODS a vítěznou ČSSD. TOP 09 dosáhla na 41 mandátů, tři z nich připadly členům STAN – Petr Gazdík byl zvolen ve Zlínském kraji, Stanislav Polčák v Praze a Josef Cogan v Královéhradeckém kraji.

Ve volbách sice zvítězila sociální demokracie, vládní koalici ale sestavila druhá ODS vedená Petrem Nečasem. Do vlády vstoupila právě s TOP 09 a se stranou Věci veřejné.

Nečasova vláda podala demisi v červnu 2013 po vypuknutí kauzy Nagyová. Sestavením nové vlády pověřil prezident Miloš Zeman dřívějšího poslance a mj. ministra financí Jiřího Rusnoka. Jeho vláda však nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, ta sama podala návrh na vlastní rozpuštění, který prezident přijal v srpnu 2013.

Na konci října 2013 se konaly „předčasné volby“ do Poslanecké sněmovny. Starostové dále podporovali TOP 09, která obdržela 11,99 % platných hlasů, v absolutním počtu téměř 600 tisíc – o necelých 280 tisíc méně než v roce 2010.

Starostové se již podíleli na obsazování krajských kandidátek výrazněji – o poslanecký mandát se jich ucházelo 79. Počet úspěšných kandidátů z listin TOP 09 klesl ze 41 na 26, Starostové zůstali i nadále ve Sněmovně ve třech. Za SLK byl navíc za Liberecký kraj zvolen poslancem Jan Farský.

Novou vládu sestavila vítězná ČSSD s ANO 2011 a KDU-ČSL, premiérem se stal sociální demokrat Bohuslav Sobotka. TOP 09 tak zamířila i se Starosty do opozice.

Předseda Martin Půta

V březnu 2014 Gazdík již neobhajoval svou funkci předsedy, místo něj byl zvolen hejtman Libereckého kraje Martin Půta, který jen osm dní před zvolením opustil pozici předsedy SLK.

Martin Půta na snímku z roku 2013

Foto: Liberecký kraj

V roce 2014 již byl název STAN postaven na roveň TOP 09 na listině při volbách do Evropského parlamentu. Společná koalice skončila se ziskem 15,95 % platných hlasů na druhém místě těsně za vítězným ANO, obsadila čtyři křesla z 21 přidělených České republice.

Funkci předsedy vykonával Půta pouze necelých osm měsíců, v listopadu 2014 její výkon pozastavil kvůli podezření z přijetí úplatku. Stranu tak vedl 1. místopředseda Petr Gazdík. Po roce Půta nakonec rezignoval na předsednictví.

Dále ale řídil Liberecký kraj, hejtmanem se stal i po volbách v letech 2016 a 2020. Právě v roce 2020 jej krajský soud zprostil obvinění, tento rozsudek však zrušil odvolací soud.

Návrat Petra Gazdíka

V dubnu 2016 byl Gazdík opět zvolen předsedou Starostů a nezávislých. V krajských volbách kandidovali Starostové ve čtyřech krajích samostatně, v dalších většinou v koalici s místními organizacemi starostů. S TOP 09 se na jedné kandidátní listině objevili pouze v Jihočeském kraji, vedle nich v koalici bylo ještě Hnutí Občané pro Budějovice.

S vlastními kandidátními listinami postupovali Starostové a TOP 09 i ke sněmovním volbám o rok později. STAN původně usilovali o utvoření volební koalice s KDU-ČSL. Podle tehdejšího znění zákona by však pro vstup do Sněmovny potřebovala taková koalice alespoň 10 % hlasů. Ve volebních průzkumech si ale koalice vedla hůře, a strany proto od ní ustoupily.

Za celorepublikového lídra do voleb Starostové určili Jana Farského. Ten také vedl kandidátní listinu v Praze, ačkoliv pochází z Libereckého kraje a v té době rovněž působil v tamním krajském zastupitelstvu.

Jan Farský v roce 2017

Foto: Novinky

STAN získali 5,18 % hlasů, TOP 09 5,31 % hlasů: strany tedy jen těsně překročily 5% hranici pro vstup do Sněmovny.

Starostové se stali nejmenším parlamentním uskupením, i tak si však polepšili co do počtu vlastních poslaneckých křesel. Ve Sněmovně jich nově zasedalo šest, díky tomu sestavili vlastní poslanecký klub. Podle jednacího řádu je k takovému kroku na začátku volebního období zapotřebí nejméně tří poslanců.

Předseda Vít Rakušan

V roce 2019 Gazdík na celorepublikovém sněmu dále neobhajoval předsednictví. Místo něj byl hlavou hnutí zvolen Vít Rakušan. 1. místopředsedou se stal Jan Farský a Gazdíka sněm vyslal do předsednictva v roli řadového místopředsedy.

Značný úspěch v senátních volbách na podzim 2020 málem přinesl Starostům pozici nejsilnější strany v horní komoře Parlamentu. V reakci na volební výsledky se však spojily kluby ODS a TOP 09, čímž překonaly STAN v počtu členů, a pozici předsedy Senátu si tak udržel Miloš Vystrčil (ODS).

Koalice s Piráty

Pro sněmovní volby 2021 sestavili STAN koalici s Piráty, jejím lídrem je pirátský předseda Ivan Bartoš. Společně chtějí dosáhnout zisku alespoň 25 % hlasů.

Schválená koaliční smlouva počítá např. s tím, že se kandidáti zavážou nevyzývat voliče k udělování preferenčních hlasů kroužkováním na společné kandidátce. „Kandidát koalice je povinen zdržet se jakékoli výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkovaní,“ uvádí se v ní.

Pokud by však přesto získala v důsledku preferenčních hlasů mandát jiná strana, než určuje dohodnuté pořadí, je povinna poskytnout svému partnerovi „nefinanční kompenzace“. Mělo by jít například o pozice ve sněmovních výborech, které bude obsazovat „překroužkovaná“ strana.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků