Soukromé školy již nejsou výsadou jen bohatých. Většina škol má nadační fondy, které talentovaným dětem ze sociálně slabších rodin pomáhají finančně zajistit důstojné studium na dané škole. To v praxi znamená, že nadané děti mohou studovat prestižní školu i přes špatnou finanční situaci v rodině.

Dalším, na většině privátních středních škol již překonaným, mýtem je, že si na těchto školách rodiče pouze zaplatí maturitu. Na soukromá gymnázia je již často podmínkou dobrý prospěch ze základní školy a i na specializovaných školách nevezmou všechny uchazeče o studium. Z těchto škol se pak pochopitelně většina studentů hlásí na vysoké školy.

Předpoklady mají ve většině případů lepší, než studenti veřejných škol a to zejména proto, že na soukromých školách mají studenti oproti školnému jisté výhody. Mezi ty patří nižší počet žáků ve třídě, kdy má učitel lepší kontakt třeba s deseti žáky než se třiceti ve státní škole. Z tohoto přístupu vyplývá rodinné prostředí školy, kdy studenti oslovují vyučující křestními jmény a někde mohou i rodiče navštěvovat hodiny.

Lákadlem je rozšířená nabídka jazyků 

Další výhodou, proč se někteří rodiče rozhodnou právě pro privátní školu, je rozšířená výuka jazyků – zejména tedy širší spektrum nabízených jazyků a zpravidla také širší nabídka doplňkových aktivit jakým jsou třeba školy v přírodě, sportovní kurzy, lyžařské výcviky, zájezdy k moři a podobně.

Na některých školách jsou uplatňovány alternativní metody výuky, ale není se čeho bát. Školy musí mít Ministerstvem školství schválený učební plán, a tak by se nemělo stávat, že by netradiční metody výuky přinesly více škody než užitku.

Pochopitelně má většina škol lépe vybavené učebny, počínaje lepšími počítači v učebnách a konče moderními tabulemi či diaprojektory ve třídách. To však souvisí s jejich relativní novotou.