Marshallův plán byl plán vlády Spojených států Amerických na hospodářskou pomoc válkou zpustošené Evropě. Vzešel z pera státního tajemníka George C. Marshalla a veřejnosti byl poprvé představen na půdě Harvardovy univerzity. Dnes je tomu přesně 64 let.

Plánu předcházely obavy USA ze zhroucení demokracie a nadvlády komunistů v evropských státech. Na pozadí jeho vzniku stála také nestabilita v Západní Evropě, zejména ve Francii a Velké Británii. Dřívější silné velmoci ztratili svůj vliv, došlo ke zhroucení jejich držav a zejména ve Francii vzrostl vliv komunistů.

Ušlechtilé vize Marshallova plánu

Podle Marshallova plánu měla Evropa sestavit společnou jednotku, v jejímž rámci mělo dojít ke slíbenému přerozdělení peněz. Jednalo se o 13 miliard amerických dolarů. Podmínkou této jednoty bylo zveřejnění státních rozpočtů a škod způsobených válkou, což Sovětský svaz striktně odmítl.

Setkání Stalina, Trumana a Churchilla (zleva) v červenci 1945 v Postupimi v Německu.

Setkání Stalina, Trumana a Churchilla (zleva) v červenci 1945 v Postupimi v Německu.

FOTO: fotobanka Profimedia

Československo nejprve plán na hospodářskou obnovu přijmout chtělo, Sovětský svaz však rázně doporučil zemím Východního bloku, Československo nevyjímaje, aby Marshallův plán odmítly. Stalin povolal zástupce Československa, včetně ministra zahraničí Jana Masaryka, do Moskvy, kde byli donuceni své stanovisko k Marshallovu plánu změnit.

V Moskvě na koberečku

„Hlavní slovo na schůzi měl Stalin. Mluvil klidně, avšak stále s takovým důrazem, že jsme od začátku neměli nejmenších pochybností, že jeho slova jsou pro nás vlastně příkazem,“ vzpomíná ve svých memoárech tehdejší generální tajemník ministerstva zahraničí Arnošt Heidrich, další z účastníků moskevské schůze.

Toto nucené přehodnocení mělo pro Československo fatální důsledky. Kvůli odmítnutí Marshallova plánu se mu na dlouhou dobu uzavřely dveře do západní Evropy a Sovětskému svazu se tak velmi rychle podařilo zmařit Benešovu myšlenku tzv. teorie mostu. Podle ní mělo být Československo pomyslným mostem, neutrální spojkou, mezi východem a západními zeměmi.

V západní části Evropy se Marshallův plán naplnit podařilo. Došlo ke stabilizaci demokratických států, zmírnění pocitů obecného ohrožení, byly iniciovány hospodářské integrační procesy a především byla přibrzděna expanze Sovětů a komunismu jako takového.

Na druhou stranu však Marshallův plán potvrdil rozdělení nejen starého kontinentu, ale celého světa, na dvě části a zpečetil tak studenou válku.