Cílem letu byla výměna lodi, která slouží na vesmírné mezinárodní stanici ISS jako nouzové únikové plavidlo. Tento typ misí bývá často označován jako "Taxi mission," kdy se posádka připojí k vesmírné stanici s novým raketoplánem, stráví několik dnů se stávajícími členy vesmírné stanice, popřípadě dopraví potřebné zásoby, a poté se vrátí na Zemi ve starém raketoplánu.

Start byl stanoven na 28. dubna 2001, ale toto datum bylo zakrátko ohroženo, protože tři dny před startem raketoplánu Sojuzu TM-32 došlo na vesmírné stanici k závadě na palubní počítačové síti a komunikačním systému. K lodi byl tehdy připojen raketoplán Endeavour STS-100. Naštěstí ale nedošlo k ohrožení posádky a původní spekulace, které uvažovaly o odložení letu, byly nakonec vyhodnoceny jako neopodstatněné.

Dennis Tito (vlevo) na 40. výročí oslav prvního člověka ve vesmíru

FOTO: fotobanka Profimedia

Dennis Tito oslavuje těsně po přistání na Zemi, 6. května 2001. Americký multimilionář se stal prvním vesmírným turistou.

FOTO: fotobanka Profimedia

Nosná raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz TM-32 tak odstartovala z prvního a nejznámějšího ruského kosmodromu Bajkonuru podle původního plánu. Členem posádky raketoplánu Sojuz TM-32 byl i Dennis Tito, který se stal prvním vesmírným turistou. Tito byl oficiálně jmenován členem posádky 11. dubna 2001 poté, co v Rusku podstoupil intenzivní zkrácený výcvik, který ho měl připravit na stav beztíže i život na oběžné dráze.

Neoficiální zdroje hovoří o tom, že Tito zaplatil ruské straně za svůj vesmírný výlet částku dosahující dvaceti miliónů amerických dolarů. Americká strana nebyla z přítomnosti vesmírného turisty příliš nadšená, takže bohatý podnikatel směl do amerických modulů pouze s doprovodem. NASA se obávala, aby Tito jako nevycvičený kosmonaut nezpůsobil na palubě škody, nebo aby nezdržoval posádku od její práce.

Ruský kosmonaut Talgat Musabayev (vlevo) se baví s Dennisem Titem během recepce ku příležitosti oslav 50. výročí Gagarina ve vesmíru.

FOTO: fotobanka Profimedia

Vesmírný turista strávil na oběžné dráze 7 dní 22 hodin a 4 minuty. Během tohoto času se věnoval fotografování, filmování a pořádání tiskových konferencí, v nichž nabádal k vesmírnému cestování i ostatní milionáře.

Sám Tito označení vesmírný turista nesnáší a raději se prohlašuje za nezávislého výzkumníka, protože během svého pobytu na oběžné dráze provedl několik vědeckých pokusů. Newyorský rodák, který podnikl vesmírnou plavbu v úctyhodném věku 60 let, se může pochlubit vysokoškolskými tituly z oborů z astronautiky a aeronautiky a dále z mechanické vědy. Tito si tak mohl na vlastní kůži vyzkoušet to, co roky studoval.

Americký podnikatel Gregory Olsen (vlevo) během školení na kosmický let, stal se roku 2005 třetím vesmírným turistou.

FOTO: fotobanka Profimedia

Gregory Olsen jen pár dní před startem. Vesmírný turismus už pohltil celý svět.

FOTO: fotobanka Profimedia

V nejbližší době se dočkají i čeští cestovatelé a milionáři vesmírné turistiky. Podle Romana Jonáše, jehož firma Typ Agency zastupuje na českém trhu americkou společnost Virgin Galactic, která se chystá pořádat turistické lety do vesmíru, mají již letenku v hodnotě zhruba čtyř miliónů korun zakoupenou čtyři lidé z České a Slovenské republiky. Společnost, která momentálně získává potřebná povolení od amerických úřadů, plánuje první turistické lety do vesmíru již na příští rok.