Vozítko Curiosity spatřilo na Marsu květinu

Sonda Curiosity onen malý kamínek objevila 24. února. Marsovská „květina“ o velikosti velmi drobné mince, např. zhruba jako náš bývalý desetník, a kulovité kousky vedle ní byly podle NASA pravděpodobně vytvořeny v dávné minulosti, kdy před miliardami let minerály unášené vodou doslova „stmelovaly“ horninu.

Rover Curiosity pořídil snímek malého kamenného uspořádání v únoru pomocí aparátu Mars Hand Lens Imager (MAHLI), tedy kamery umístěné na konci jeho robotického ramene. Snímek zveřejněný NASA ukazuje blízký pohled na „prvek podobný květině“, píše americká vesmírná agentura.

„Díky vozítkům jsme už dříve mohli na povrchu Marsu spatřit řadu zvláštních útvarů – kameny ohlazené erozí tak, že nám připomínaly postavy, lidské kosti nebo zvířata. A teď se k tomu přidává květina. Ukazuje nám to, že pokud dáte geologickým procesům dostatek času a celou planetu ‚na hraní', mohou vzniknout těžko uvěřitelné útvary,“ okomentoval to pro Novinky geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Nález je podobný dalším drobným útvarům, které dané vozítko zaznamenalo v minulosti. Již dříve také jiný americký rover Opportunity odhalil třeba marsovské „borůvky“, malé minerální kuličky svědčící o kdysi vodnaté půdě na rudé planetě, připomněla zpravodajská stanice CNN.

Každá fotografie, kterou Curiosity pořídí a sdílí, pomáhá vědcům sestavit chronologii přítomnosti vody v kráteru.

„Už dříve jsme viděli podobně vypadající útvary vzniklé procesem diageneze (souhrn pochodů měnících minerální složení, strukturu a texturu sedimentu v období, počínajícím jeho uložením a končícím buď metamorfózou sedimentu, nebo jeho zvětráváním v povrchových podmínkách – pozn. red.), ale tento dendritický tvar je obzvlášť krásný,“ nechala se slyšet planetární vědkyně Abigail Fraemanová, zástupkyně projektu pro Curiosity.

Koncem letošního roku oslaví Curiosity významný milník: desetileté výročí působení na Marsu. Sonda přistála na rudé planetě 6. srpna 2012. Cílem mise je zjistit, zda byl Mars někdy obyvatelný pro mikrobiální život.

Rover velikosti automobilu připravil půdu pro následovníka jménem Perseverance a vrtulník Ingenuity, které v současné době zkoumají kráter Jezero vzdálený 3700 kilometrů a nakonec prostřednictvím budoucích misí dopraví na Zemi vzorky.

Za zmínku stojí, že např. roku 2019 prozkoumali odborníci z NASA data vozítka Curiosity a zjistili, že se na rudé planetě nečekaně pohybuje hladina kyslíku. V množství tohoto pro život nezbytného plynného prvku v tamní atmosféře vědci totiž detekovali nevysvětlitelné změny, místy ho totiž může být ve vzduchu až skoro o třetinu více než obvykle.

V tom samém roce se navíc poprvé z nezávislého zdroje potvrdilo, že na povrchu Marsu se nachází metan – plyn, který se pokládá za možnou známku přítomnosti živých organismů.

Podle studie, kterou italský Národní astrofyzikální ústav v Římě zveřejnil v časopise Nature Geoscience, výskyt metanu dokládají měření z evropské družice Mars Express. Potvrdila se tím dřívější zjištění Curiosity.