Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Je to jako dupnout na brzdy, popisují svůj experiment vědci z proslulé floridské kliniky Mayo, jimž se podařilo přinutit buňky, aby přestaly zhoubně bujet: vůbec poprvé totiž přiměli nosiče rakoviny prsu, plic a močového měchýře, aby se v organismu znovu začaly chovat jako zdravé buňky.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Vědci zkoušejí „vypnout“ rakovinu

Celé tajemství spočívá v tom, že obnovili v rakovinných buňkách mechanismus, který normálním tkáním brání ve zhoubném množení.

„Měli bychom být schopni vytvořit brzdy, a tak obnovit normální fungování buněk,“ konstatoval Panos Anastasiadis, jenž vedl výzkum a který na klinice působí v odboru pro biologii rakoviny.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Metoda byla zatím vyzkoušena na lidských buňkách jen v laboratoři. Autoři ale věří, že
ji časem bude možné použít k „přeprogramování“ rakovinných buněk v praxi, a to kdekoli v těle.

Počáteční pokusy s agresivními typy rakoviny jsou opravdu slibné
Panos Anastasiadis, vědec

„Počáteční pokusy s některými agresivními typy rakoviny jsou opravdu slibné. Znamená to nečekaně novou biologii, která nabízí kód, jakýsi software pro ,vypnutí‘ rakoviny,“ shrnul Anastasiadis.

Buňky v těle nežijí věčně, proto se průběžně dělí, aby vznikly nové. U rakovinných buněk se však toto dělení vymyká všem měřítkům a buňky se množí překotně rychle a vznikají nádory.

Zdraví závisí na „mikroprocesoru“

Anastasiadis a jeho kolegové zjistili, že v normálních buňkách regulují procesy dělení drobné molekuly microRNA, tedy útvary tvořené ribonukleovou kyselinou, jejíž řetězce v buňce plní řadu funkcí.

MicroRNA funguje jako jakýsi biologický „mikroprocesor“: říká buňce, že po určité dávce dělení má s dalším množením končit. Dělá to tak, že vytváří bílkovinu zvanou PLEKHA7. Právě k tomu ale při propuknutí rakoviny nedochází.

„Těmto buňkám chybí PLEKHA7. Obnovení úrovně této bílkoviny nebo microRNA vrací rakovinné buňky do normálního stavu. To jsme nyní provedli v případě velmi agresivních linií lidských buněk s rakovinou prsu nebo močového měchýře,“ prohlásil Anastasiadis a dodal, že s týmem nyní pracuje na lepších způsobech dopravy microRNA či PLEKHA7 do nemocných buněk.

O výzkumu informoval časopis Nature Cell Biology. Pokud by se nový postup podařilo rozvinout k praktickému použití, znamenalo by to konec chemoterapií i chirurgických zákroků proti zhoubnému bujení.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků