Hlavní obsah
Vajíčka parazita tenkohlavce lidského ve stolici. I to vědci zkoumali. Foto: Profimedia.cz

Vědci z Dánska odhalili pomocí zbytků stolice detaily o stravování předků

Nizozemci pili víno, Dánové či Litevci spíše pivo. Dříve se navíc jedlo více syrového a špatně uvařeného masa. Vyplývá to z vědecké studie, zveřejněné v časopise Plos One, která shrnuje výzkum stovky let starých zbytků stolice vykopaných na místech starých latrín. Dánský tým kolem Martina Söea z Kodaňské univerzity zkoumal především genom vajíček parazitů, která se našla v pozůstatcích starých lidských exkrementů.

Vajíčka parazita tenkohlavce lidského ve stolici. I to vědci zkoumali. Foto: Profimedia.cz
Vědci z Dánska odhalili pomocí zbytků stolice detaily o stravování předků

Jak informuje agentura DPA, výzkum mohl odhalit nejen způsob, jakým se lidé v době mezi lety 500 před naším letopočtem a 1700 našeho letopočtu v severní Evropě a na Blízkém východě stravovali, ale také to, jaká domácí zvířata chovali.

Přenášení parazitů z člověka na člověka

Takzvaným sekvenováním DNA je podle studie možné získat mnohem lepší výsledky než zkoumáním pomocí mikroskopů, které se dosud používalo. Söeův tým zkoumal staré latríny v Bahrajnu, Jordánsku, Dánsku, Nizozemsku a Litvě. V nich našli vědci vajíčka mnoha parazitů, včetně škrkavky dětské a tenkohlavce lidského, kteří – jak už jména napovídají – parazitují na člověku.

Někteří z identifikovaných parazitů se přenášejí z člověka na člověka, jiní přes zvířecího mezihostitele, například prase nebo rybu.

Ze studia těchto cizopasníků vyplynulo mimo jiné to, že na jídelníčku lidí v severní Evropě byly kdysi ryby a vepřové maso, které byly prakticky ještě syrové. Analýza vajíček rovněž odhalila, že dávní obyvatelé severní Evropy chovali jako domácí zvířata ovce, koně, psy a prasata.

V Dánsku lovili plejtváky a jedli zelí

Kromě vajíček parazitů zkoumali vědci také rostlinnou a živočišnou DNA nalezenou ve zbytcích exkrementů na místě starých latrín. I to přineslo informace o tom, jak lidé kdysi lovili a jak se stravovali.

V Dánsku například podle studie v letech 1000 až 1400 lovili především plejtváky myšoky (známí i jako plejtváci tmaví), srny a zajíce. Navíc jedli hodně zelí a pohanky, ale také ječmen, hrách a další luštěniny, jahody, švestky, hrušky, rebarboru a lesní plody.

Podobnou studii provedli také britští vědci, kteří zkoumali parazity ve zbytcích stolice starých tisíce let. Zjišťovali, jakými chorobami trpěli staří Řekové. [celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků